Přepnout na plnou verzi

Vitalia.cz

Trable v supermarketu: Nekradu, a přesto pískám

Uíuíuíuí, bezpečnostní rám supermarketu piští, seč mu síly stačí, aby upozornil na zloděje. Oči všech zákazníků čekajících ve frontě se upřou – na zloděje. Ochranka přibíhá chytit – zloděje. Mě.

13. 1. 2018 0:00 Lenka Krbcová
Vstoupit do diskuse 9 Přidat názor

Běžný nákup potravin se mi poslední dobou proměnil v ne snad noční, zato hodně hlasitou můru. Bezpečnostní rámy všech supermarketů světa se proti mně spikly. Přijdu do obchodu – pískám, odcházím z obchodu – pískám. Jejich taktika je však rafinovanější. Někdy pískám jen při příchodu, ale ne při odchodu. Jindy obráceně. Někdy procvičím bdělost ochranky jak u vchodu, tak i u pokladen. A pozor – někdy nic. Z toho už bývám nervózní.

Vypěstovala jsem si několik tiků vědou dosud nepopsaných. Při vstupu do supermarketu, hned po průchodu rámem (uíuíuíuí!), automaticky zastavím a spořádaně čekám na ochranku. Někdy jde o „strážníka“ v uniformě z karnevalových potřeb, jindy o infiltrovaného „tajného“, který hodiny bloumá mezi zákazníky maskovaný košíkem s paštikou. Přeměří si mě pohledem, který říká jasně: „Tebe si budu pamatovat, dej si na mě bacha.“ (Občas se spletu a snaživě vysvětluji nic netušícímu penzistovi s podobným nákupem, že mi jen píská kabelka.)  Pak smím pro rohlíky. Až k pokladně jsem pán.

Po zaplacení se v očekávání protivného pištění nevědomky přikrčím. Paragon ani neuklízím, držím ho před sebou jako štít a důkaz. „To bude taškou.“ „To bude peněženkou.“ „To bude deštníkem,“ navrhují securitas. Vždy slušně a vstřícně. „Pojďte, já vám to odkóduju.“ Nejprve jsem byla vděčná. Zázrak, nepískám. Jen do dalšího supermarketu. A pak zas a znova. Uíuíuíuí! Uíuíuíuí! Nechci jim ale kazit radost.

Kdybyste někdo z vás byl povoláním či koníčkem „taky umím vést výslechy“ nebo žárlivou manželkou, mám pro vás tip. Nervy skvostně drásající jsou zejména rámy umístěné těsně u pásu za pokladnou. Během ukládání velkého nákupu se i ta nejzatvrzelejší pokladní přizná, že si tříminutovou pauzu protáhla svévolně na čtyři a že zlevněné Pribiňáky jsou zasunuté vzadu ve spodním regále. Uíuíuíuí!

Nemají to nějak blbě nastavené? V jednom obchodě mi prozradili, že lidi kradou tolik a používají tolik vychytávek, že ty rámy už záměrně reagují na kde co. Tašky se prý vykládají alobalem (hm, proto mi pískala ta chladicí taška) a magnety („Nemáte u sebe nějaký čip, paninko?“), které generaci méně citlivých rámů obelstily. Proč tedy většinou pískám jenom já? Ti praví zloději už prý vědí, jak na to, poradí si i s těmihle citlivkami. Nějak mi uniká logika.

Dospěla jsem tak daleko, že si raději vybírám menší prodejny potravin bez bezpečnostních rámů. Jako pravý zločinec. Plískanicí a tmou míjím Tesco, Albert, Lídl, v žaludku kručí, děti doma brečí… až do malé večerky, kde si snad kruci konečně v klidu koupím máslo a vajíčka. U zadního regálu přikrčená ženská cpe cosi pod bundu. Spiklenecky na mě mrkne.

TIP: Testujeme v Tescu – Je nákup se skenerem rychlejší než bez něj?

Lenka Krbcová

Lenka Krbcová

Šéfredaktorka serveru Vitalia.cz

Vstoupit do diskuse 9 Přidat názor

Čtěte dále

Titulní strana Přepnout na plnou verzi

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.