Přepnout na plnou verzi

Vitalia.cz

Tibetští mniši čtou při špatném světle, a přesto dobře vidí. Proč my ne?

Krátkozrakost se dnes rozmáhá jako epidemie. Přesný důvod není známý, ale ledacos naznačují data: nárůst případů myopie je raketový u lidí vyrůstajících ve městech, zatímco na venkově a v odlehlých oblastech jsou na tom nesrovnatelně lépe.

12. 4. 2017 10:00 Redakce
Vstoupit do diskuse 7 Přidat názor

Krátkozrakost – odborně myopie – je „hromadné neinfekční onemocnění“, kterým dnes trpí většina populace a množství každým rokem rapidně narůstá. Ačkoliv přesný důvod vzniku krátkozrakosti zatím nebyl objasněn, vyšší a vysoká krátkozrakost je nepochybně ovlivněna geneticky. Zatímco naši předkové trávili většinu času venku a neprováděli příliš mnoho činností, při nichž by museli zaostřovat zrak do blízka, současný životní styl našim očím nevyhovuje. Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka, který u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti.

„U krátkozrakých dochází k atrofii akomodačního svalu, následkem čehož nevzniká při práci do blízka ostrý obraz. Opětovně to může vést k progresi krátkozrakosti. Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti,“ vysvětluje Jana Mikšovská, lékařka Oční kliniky DuoVize Praha.

Rostoucím problémem souvisejícím se současným stylem je také tzv. digitální únava zraku. Podle lékařů osoby, které tráví již od dvou hodin denně na mobilu či počítači, postihují problémy s očima, tzv. esemeskový krk a bolesti ramen a zad.

Zaostřujeme jen do blízka

Myopie je nejběžnější refrakční vadou na světě. V evropských zemích a USA je udáván její čtyřicetiprocentní výskyt, v asijských zemích je ještě mnohem častější. Například v Číně byl již v roce 1930 výskyt krátkozrakosti odhadován na sedmdesát procent. Ke zrychlení jejího vývoje dochází už v průběhu školní docházky, kdy je rostoucí oční koule dítěte mimořádně citlivá na vizuální podněty. Právě ty ovlivňují délku oka ve směru myopie. Podle šetření v Číně byla v roce 1983 krátkozraká čtvrtina desetiletých dětí, více než polovina devatenáctiletých a přes tři čtvrtiny vysokoškoláků. A podle dnešních údajů jen v Šanghaji vzrostl počet mladých myopů s brýlemi nebo čočkami až na devadesát procent.


Autor: Unspash.com / Ewan Robertson, podle licence: Public Domain CC0

Značný je nárůst krátkozrakosti u dětí a studentů v Japonsku. Podle odborníků se na tom podílejí složité znaky písma a začátek školní docházky ve velmi raném věku, ale rovněž i nepřetržitý pohyb v uzavřených prostorách, kde děti neustále zaostřují pouze do blízka. Vědci nedávno přišli s tvrzením, že zhoršování zraku u dětí lze zabránit tím, když budou alespoň tři hodiny denně v extrémně prosvětleném prostředí. Některé japonské školy sice zřizují prosklené třídy, do nichž proniká přirozené denní světlo. Oproti čtrnácti hodinám, které školáci tráví nad domácími úkoly a poté „odpočívají“ u počítačů (i dětí se týká také zmíněná digitální únava), nejsou tolik efektivní. „Několik průřezových studií v Dánsku, Izraeli, USA a Finsku také potvrdilo vyšší prevalenci krátkozrakosti u studentů středních škol a mezi univerzitními absolventy. Téměř polovina vysokoškoláků si spolu s diplomem odnesla ze studií další půl dioptrie,“ uvádí klinika DuoVize.

Myopie je známá už přes dva tisíce let

„Odhaduje se, že v České republice je kolem dvaceti procent krátkozrakých lidí. V současné době už ale nemusí spoléhat pouze na korekci pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. Více než dvacet let se provádí refrakční laserové operace, jejichž spolehlivost dokazuje přes pětatřicet milionů operací provedených do roku 2010 na celém světě. U starších lidí, kde se kombinuje krátkozrakost s presbyopií, je možno odstranit obě refrakční vady implantací multifokálních čoček,“ popisuje Radan Zugar, primář Očního centra Praha.

Galerie: Kontaktní čočky zlepšují vidění, umí i změnit barvu očí

Za „epidemií“ krátkozrakosti v třetím tisíciletí stojí podle odborníků rychlý vývoj v oblasti vzdělávání, orientace na práci zblízka, sedavý životní styl, a především nedostatek pohybu v přírodě.

K zajímavým závěrům došel před časem ruský profesor Roman Zolotnický. Při zkoumání zraku u izolovaných primitivních kmenů střední Afriky, Latinské Ameriky a nejsevernějších částí Ruska zjistil, že domorodí lidé nemají téměř vůbec problémy s viděním do dálky, dokonce ani ve stáří. Dobrou zrakovou kondici si udržují téměř nepřetržitým pohybem očí v přírodě a pohledy na vzdálený obzor. Během svého patnáctiletého působení v tibetských klášterech došel k dalšímu poznatku. Buddhističtí mniši vidí do dálky dobře i v pokročilém věku, přestože oči dlouhodobě namáhají čtením, učením a přepisováním knih při špatném světle. Tajemství jejich dobrého zraku je prý prosté: tráví mnoho času prováděním různých cvičení v přírodě, při nichž se oči prakticky nepřestanou pohybovat. Pokud zaostří na nějaký objekt, pohled netrvá déle než dvě vteřiny.

Jestli tedy chceme, aby nám oči sloužily, potřebujeme sluneční světlo i absolutní tmu, co největší rozsah očního pohybu a pohled do zeleně. „Důležité pro oční pohodu a snížení rizika progrese krátkozrakosti je zejména správné vykorigování refrakční vady, ať již brýlemi, kontaktními čočkami, nebo laserovým refrakčním zákrokem,“ uzavírá MUDr. Mikšovská.

MUDr. Jana Mikšovská

Odborná oční lékařka

Zástupkyně primářky v Oční klinice DuoVize (www.duovize.cz), specializuje se na diagnostiku onemocnění sítnice a glaukomu a na laserovou mikrochirurgii.


Prim. MUDr. Radan Zugar

Odborný oční lékař

Primář Očního centra Praha (www.ocp.cz), věnuje se kataraktové chirurgii, léčbě sítnice, aplikuje anti-VEGF preparáty a vede glaukomovou poradnu.

Zdroj: TZ Oční klinika DuoVize Praha

Vitalia.cz logo

Redakce

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Vstoupit do diskuse 7 Přidat názor

Čtěte dále

Titulní strana Přepnout na plnou verzi

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.