Hlavní navigace

Studie se vzácně shodují: kurkumin je málem zázrak

4. 12. 2014

Sdílet

 Autor: Wikipedia.org / Simon A. Eugster, podle licence: CC BY-SA 3.0
Aktualizováno 19. 2. 2018 10:45
Je to až překvapivé, jak pozitivně vycházejí pro kurkumin prakticky všechny studie z poslední doby. Otázkou samozřejmě i tak zůstává, jak nejlépe ho přijímat – a také kolik.

Kurkuma se vyrábí z kurkumovníku (Curcuma longa) a je základní složkou kari. Pro potravináře je kromě chuti zajímavá i tím, že je hezky žlutá až žlutooranžová. Kromě toho má však indický šafrán, jak se kurkuma rovněž označuje, i mnohé zajímavé zdravotní účinky.

Její hlavní účinná složka, kurkumin, bývá proto součástí výživových doplňků, které mají posilovat játra, fungují jako antioxidant i protizánětlivě (včetně různých artróz, osteoporóz apod.). Někdy se uvádí i účinnost proti rakovině, snižování cholesterolu, respektive potlačování kardiovaskulárních chorob.

Gram kurkuminu denně

Samozřejmě v podobných případech je třeba trochu obezřetnosti, protože to vše působí až příliš zázračně – a když k tomu výrobce doplňků dodá ještě něco o tradiční orientální medicíně, všechny ty ajurvédy apod., pak by zákazník měl zostražitět ještě více. (Viz na toto téma např. poslední kontroverze o podobně „zázračném“ resveratrolu: Pochybnosti o resveratrolu: víno, tablety, nebo nic?)

Nicméně prospěšnost kurkumy potvrzuje i řada nových výzkumů – ba dokonce tento všelék prý pozitivně působí i na ještě mnohé další neduhy.

Výzkum z Monash University například tvrdí, že 1 gram kurkuminu denně by mohl zlepšovat pracovní paměť a mít pozitivní dopad také v prvních stadiích cukrovky. Studie byla provedena na Tchaj-wanu u lidí starších 60 let a autoři samozřejmě dodávají, že závažnost příslušných problémů poroste celkově s tím, jak světová populace stárne a dožíváme se stále vyššího věku. Kurkuma oproti placebu prý fungovala nejenom „obecně“, ale skutečně zlepšovala pracovní paměť již několik hodin po požití. Studie publikovaná v Asia Pacific Journal of Clinical Nutrition doporučuje používat kurkumu přímo jako prevenci demence.

Jak zvýšit účinnost kurkuminu

Další výzkum se zaměřuje především na otázku, jak se kurkumin vstřebává. Dochází k tomu prý hlavně v žaludku a látka se zmetabolizuje celkem rychle, aniž přitom přinese veškeré možné přínosy. Dostat kurkumin dále by mohlo prý znamenat zapojit látku účinněji i do boje proti rakovině střeva.

Výzkum z Ohio State University publikovaný PLoS ONE se obecně zaměřuje na způsoby aplikace kurkuminu. Smíchá-li se s ricinovým olejem a polyethylenglykolem, čímž vznikne jakási emulze (pardon – nanoemulze, praví článek), v této podobě prospívá střevům a zde se také nerozložený dostane do krve. Oproti kurkumě prostě rozmíchané ve vodě je pak v krvi koncentrace kurkuminu prý až desetinásobná.

Myši takto krmené lépe reagovaly na zánětlivá onemocnění, méně snadno se u nich vyvíjela obezita či onemocnění srdce. Otázkou je, zda tedy kurkumin takto užívat preventivně, nebo až v případě potíží. Navrhuje se menší dávka pořád a vysoká třeba v případě chronických zánětů.

Zde se jako klíčové zdá, že kurkumin je tedy účinnější přijímat s tukem, což kapsle výživového doplňku nemusí splňovat. Možná z tohoto hlediska tedy i sypat kari ne na rýži, ale na tu část pokrmu, která se smaží?

Prokázané protirakovinné účinky

Kurkumin a jeho prospěšnost pro střeva byly i tématem studie na University of Arizona. Závěrem publikovaným v časopisu PLoS One je, že kurkumin má skutečně protirakovinné účinky. Neřešilo se, zda zabrání samotnému vzniku choroby, ale závěr zní, že u nádorů tlustého střeva blokuje tvorbu metastáz. Ovlivňuje totiž syntézu kortaktinu, což je protein umožňující buňkám pohyb. V rakovinných buňkách je kortaktin často syntetizován (exprimován) nadměrně, takže se pak mohou jako metastáze šířit i do jiných částí těla; objevení metastáz zpravidla z pohledu pacienta znamená konečný verdikt. Kurkumin dokáže kortaktin vypnout (což má zase souviset s enzymem PTPN1 a fosforylací, ale technické detaily přeskočme).

Koření proti depresi

A konečně, na Murchod University přišli se studií, podle které může kurkumin fungovat jako antidepresivum. Ve dvojitě slepém experimentu (tj. polovina účastníků dostává placebo, přičemž ani lékař neví, kdo dostává co) bylo 56 dobrovolníkům s těžkou depresí podáván gram kurkuminu denně. Podobné pokusy byly již dříve provedeny na zvířatech, nicméně teď se potvrdilo, že kurkumin pomáhá i lidem.

Nejlépe to prý zabíralo u té formy deprese, která se projevuje ztrátou chuti k jídlu a zvýšenou spavostí (hypersomnie). Autor studie Adrian Lopresti soudí, že deprese zřejmě není jen záležitostí metabolismu serotoninu, na což obvykle cílí dnešní léčba. Možná má alespoň část pacientů „něco nedobrého s mozkem“ v důsledku zánětu, kurkumin pak prostě pozitivně působí svými protizánětlivými účinky.

Kurkumin – zdravé éčko

Kromě kari se kurkuma přidává také do hořčice a worcesteru. Jako přídatná dávka se kurkumin v potravinách označuje kódem E 100. Uvádí se, že se používá třeba jako náhražka vajec, aby pečivo bylo hezky (a levně) žluté. Najdeme ho ovšem i v řadě jiných výrobků (www.emulgatory.cz/seznam-ecek/E100).

Kurkuma neboli indický šafrán: www.vitalia.cz/katalog/byliny-koreni/kurkuma 

Otázkou zůstává, zda vyšší dávky by mohly mít ještě vyšší dopad, nicméně zajímavé je, že zde opět byl aplikován gram kurkuminu denně, což se tedy zdá být prospěšné každopádně. Obsah ve výživových doplňcích a jejich vhodnou dávku si každý u konkrétního preparátu jistě spočítá sám. Ale kolik kari bychom měli sníst, abychom do sebe dostali potřebnou dávku v potravě? Bohužel to moc nejde, protože kurkuma obsahuje kurkuminu v několika málo jednotkách procent, takže i kdyby kari bylo čistou kurkumou, museli bychom se ukořenit. Jiná věc je, že samotný plod kurkumy lze kupovat i pěstovat a používat v kuchyni při vaření.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).