Hlavní navigace

Nebojte se volat záchranku

21. 12. 2012

Sdílet

Překvapivě mnoho lidí si myslí, že záchranka se volá pouze tehdy, když se někdo těžce zraní, má zjevný infarkt nebo rodí. Zbytečně pak 155 nezavolají ani tehdy, kdy by to bylo na místě.

Můj táta je docela hodně nemocný. Nedávno se mu přitížilo, měl bolesti a navíc se mu hůře dýchalo. Moji rodiče však přečkali celou náročnou noc, ráno zavolali doktorce a pak se pěšky vydali do nemocnice. Banální to určitě nebylo, tátu si tam hned nechali. „Mami, proč jste v noci nezavolali sanitku?“ ptala jsem se, protože podle mě tohle byla přesně ta situace, kdy to bylo na místě. Dozvěděla jsem se, že to tak vážné nebylo, že by stejně nepřijeli a že i kdyby, lékař by se určitě zlobil.

Ale tak to vůbec není. Vůbec tu přitom nechci nabádat ke zbytečnému volání na pohotovost či záchranku či dokonce k jejich zneužívání, ale doporučuji všem, aby tam zavolali, pokud mají strach o sebe nebo někoho jiného, protože se jeho zdravotní stav zhoršuje. Dispečerky samy dokáží situaci vyhodnotit a buď pošlou sanitku, nebo vás uklidní a poradí vám, jak vše zvládnout. Pokud jde o poslání sanitky, vyhodnotí rovněž, zda v ní musí být lékař a jak vybavená by měla být.

Třikrát a bez problémů

Sama jsem záchranku volala třikrát – poprvé vlastně kvůli banalitě, čtyřleté dítě se tehdy v sobotu nad ránem probudilo s řevem a zjevně příšernou bolestí nohy, kvůli níž bylo lehce nepříčetné. Nevěděla jsem, co dělat, náš doktor pochopitelně nesloužil, na pohotovosti to nebrali a tak jsem trochu nejistě vytočila 155. Dispečerka bez váhání poslala sanitku, ta nás odvezla do nemocnice a zde nakonec diagnostikovali zánět kyčelního kloubu a nasadili léčbu, kvůli níž jsme tam pár dní zůstali.

Čtěte téma: Rodiče si v nemocnici o jídlo musí říct

Podruhé jsem záchranku volala, když můj přítel v noci zkolaboval – v takovém případě je to na místě vždy, i když se nakonec při hospitalizaci ukázalo, že šlo „jen“ o celkové vyčerpání v důsledku dlouhodobého přetěžování. 

Potřetí letos v listopadu, když dostal rok a půl starý syn těžký zánět laryngitidy a běžná léčba nezabírala. Samozřejmě, že přijeli, dali mu kyslík a adrenalin a odvezli nás do nemocnice.

Volání na linku 155: Co je potřeba sdělit? 

  • Přesné místo události: v zástavbě adresu, patro; v terénu orientační bod (rybník, kostel, restaurace, atp.); na železnici, silnici či vodním toku lze též uvést kilometr dopravní cesty; můžete uvést i přímo GPS souřadnice.
  • Co přesně se stalo: rozsah postižení nebo úrazu.
  • Stav postiženého: je při vědomí, dýchá, krvácí, jaké jsou příznaky jeho obtíží?
  • Identitu postiženého: jak se jmenuje, přibližný věk, znáte ho – užívá nějaké léky, léčí se s něčím? 

Zdroj: Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy 

Obavy ze zneužití nejsou na místě, říká mluvčí

„Tísňovou linku 155 je vhodné volat vždy, když dojde k náhlému zhoršení zdravotní stavu a pacient si neví rady. Dispečerky na lince 155 jsou zdravotnice s vysokou odborností a zkušeností – pacientovi poradí a v případě potřeby pošlou posádku sanitního vozu. To znamená, že nutnost výjezdu samy vyhodnotí na základě získaných informací,“ potvrdila moji domněnku mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová. Toto pravidlo platí stejně u dospělých jako u dětí. Tady navíc hraje svou úlohu pochopitelný strach a obavy rodičů. „Obavy ze zneužití nejsou v těchto případech na místě,“ dodává ještě mluvčí.

Důvodem telefonátu tak může být i vysoká horečka a nevolnost. Samozřejmě, v podobných případech můžete vyrazit i na pohotovost, ale co když člověk nemá řidičák nebo je to nejméně hodinu jízdy? „Pokud není tato možnost dostupná, je na místě volat nás,“ potvrdila Jiřina Ernestová. Krom vysoké horečky, silné nevolnosti či úrazů mezi důvody k volání sanitky patří jakékoli nevysvětlitelné krvácení, prudké bolesti, bezvědomí či omdlévání. Nikoli však nutně omdlení u člověka, který na ně trpí, i když by svůj stav měl s lékařem probrat alespoň telefonicky.

Volejte 155

Nejzávažnějšími stavy, kdy je potřeba volat tísňovou linku 155, jsou zejména stavy bezprostředního ohrožení života a zdraví pacienta: 

  • akutní poruchy vědomí až bezvědomí
  • náhlé zhoršení zdravotního stavu u chronicky nemocných
  • křeče a nově se vyskytující ochrnutí jedné nebo více částí těla
  • zjevné poruchy dýchání a dušnost
  • poruchy kardiovaskulární s doprovodnými symptomy, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, náhlé změny krevního tlaku
  • těžká zranění, vážné dopravní nehody se zraněním osob, silná krvácení a velké rány
  • zavalený, zasypaný pacient
  • tonutí
  • popálení, poleptání
  • stavy působící náhlou bolest či utrpení
  • všechny zvláštní situace, u nichž není vyloučeno akutní ohrožení životních funkcí
  • změny chování a jednání ohrožující postiženého nebo jeho okolí

Kdy také volat záchranku

  • úraz 
  • vysoké horečky 
  • silná nevolnost 
  • nevysvětlitelné krvácení 
  • prudké bolesti 
  • bezvědomí 
  • omdlévání

Tísňovou linku 155 je vhodné volat vždy, když dojde k náhlému zhoršení zdravotní stavu a pacient si neví rady.

Čtěte dále: Jak poznat blížící se infarkt? A s čím si ho můžete splést?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pro tištěná i webová média píše od poloviny 90. let. Ve svých textech se věnuje zejména rodinné problematice, výchově dětí, zdraví a životnímu stylu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).