Přepnout na plnou verzi

Vitalia.cz

Kdy umřeme? Téměř všichni se dožijí devadesátky

Hranice průměrného dožití pozvolna stoupá a současně přibývá počet lidí starších devadesáti let. Kde se tento trend zastaví? Jakou naději dožít se vyššího věku mají silné poválečné ročníky, jejich děti a vnoučata?

13. 2. 2018 0:00 Helena Singerová
Přidat názor

Zatímco v roce 1869 žili na území současné České republiky necelé dva tisíce lidí starších devadesáti let (žen bylo 988 a mužů 844), na sklonku století jich bylo již 27 tisíc a předpoklad pro rok 2050 je 229 tisíc.

Nejde o žádné science fiction, ale o realitu a tvrdá demografická data. Pochopitelně za předpokladu, že nás neskosí nějaká epidemie typu španělské chřipky, živelní pohroma nebo se nepobijeme sami.

Jak zvýšit své šance

Šance, že i vy prodýcháte téměř celým stoletím, roste, ale záleží na několika faktorech. Jedním z nich jsou samozřejmě genetické předpoklady. „Dispozice k dlouhověkosti je daná především dispozicemi k chorobám. To znamená nemít vrozené vlohy pro nádorová onemocnění, pro cukrovku nebo například pro aterosklerózu – pak má člověk skutečně šanci dožít se vysokého věku,“ říká internista a geriatr Zdeněk Kalvach, který působí také jako předseda správní rady Cesty domů; tomuto mobilním hospici se věnujeme v článku Pomáhám těm, kdo pečují o umírající. A je to krásná práce.

Samozřejmě s tím jde ruku v ruce i životní styl. Zdeněk Kalvach upozorňuje na to, že je důležité mít životní řád a být na sebe relativně přísný, tedy nikdy na sobě nepřestat pracovat. „Věci se mnohem lépe udrží, než obnovují. Důležité je mít svůj denní, ale i životní program. Nenechat se jen unášet proudem života a nebrat své zdraví s definitivní samozřejmostí. Bolí mě koleno, tak co s tím udělám? Bolí mě záda? Musí se na mě podívat fyzioterapeut.“ Důležité je také zůstat v pohybu, nerezignovat na procházky a zaměstnávat i svůj mozek.

Kam až lze posunout hranici dožití

Bavíme se o zvyšujícím se počtu devadesátiletých, ale kam až můžeme posunout hranici dožití? V minulém roce zemřely hned dvě 117leté dámy. Ověřenou rekordmankou (datum narození je doloženo písemným úředním záznamem) je stále Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let a 164 dnů. Příklady lidí, kteří slavili narozeniny ještě mnoho let po dovršení stovky, neznamenají, že se takto vysoký věk týká nás a našich dětí. „Nejde o to, že by přibývalo Metuzalémů ve věku 120 nebo 130 let, ale pouze přibývá počet lidí ve vysokém věku,“ vysvětluje geriatr.

Ženy narozené v České republice po roce 2015 by měly v průměru dosáhnout věku 81,7, muži 75,9 let. Pro srovnání v Japonsku, které si drží prvenství v dlouhověkosti, je to v případě žen narozených po roce 2015 věk 86,8 a u mužů 80,5 let.

Podle demografických a lékařských předpokladů nelze očekávat, že by se průměrná mortalita našich potomků dostala až k věku nejdéle žijících lidí. „Ano, téměř všichni se dožijí věku kolem 85 a 90 let, ale pak půjde mortalita prudce nahoru, protože takto starý organismus již nezvládne běžné stresory, sníží se odolnost proti běžným nemocem. Obvyklé zátěže překročí jejich adaptační schopnosti. Nikde ve světě naděje nepřesahuje průměrné dožití 85 až 90 let,“ říká Kalvach.

Nejvyšší naděje dožití

(life expectancy) při narození v r. 2015

Z tiskové konference: Projekt Senior – účelná a bezpečná farmakoterapie v ÚSP
Autor: Archiv Zdeněk Kalvach

Z tiskové konference: Projekt Senior – účelná a bezpečná farmakoterapie v ÚSP

Neptat se, kdy zemřeme, ale jak a kde

Ptáte-li se, kdy zemřete, možná byste si měli klást spíš otázky, kde zemřete a jaká budou vaše poslední léta. Člověk v seniorském věku je schopen sám přeplout na kajaku Atlantik (sedmašedesátiletý Polák Aleksander Doba), uběhnout maraton (Fauja Singh běhal i ve sto letech) nebo zvládnout náročné podmínky při letu do kosmu (sedmasedmdesátiletý John Glenn). Mezi námi žije mnoho práceschopných lidí ve věku do 75 let.

Galerie: I senioři mohou chodit do posilovny

Stejně tak je nemalý počet seniorů, kteří zestárnou v uvozovkách „neúspěšně“. Příčinou jsou zejména choroby a pak samozřejmě životní styl a pasivita. Statistické údaje ukazují, že zhruba 15 až 20 procent lidí ve věku nad 80 let potřebuje v současnosti dlouhodobou nebo ústavní péči.

TIP: Hledáte domov pro rodiče s Alzheimerem? Spadnete do černé díry

To, že stoupá naděje na dožití 90 let, ještě neznamená, že půjde v rámci možností o plnohodnotný život. Respektive život v domácím prostředí, kdy se senior o sebe dokáže postarat sám, a to přes zcela pochopitelné zdravotní potíže. 

Kam nás uloží

Stárnutí silné „baby-boomové“ generace lidí narozených po druhé světové válce nyní vyvíjí tlak na penzijní systémy a během osmi až patnácti let vytvoří mnoho lidí závislých na pomoci druhých, tedy těch, o které je třeba pečovat buď v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, nebo v různých zařízeních pro seniory. Kolem roku 2050 bude situace kulminovat, protože zestárnou i jejich děti, tedy silné ročníky ze 70. let. Neměli bychom zapomínat, že ti již neměli tolik potomků, a tudíž se sníží počet lidí v produktivním věku, tedy těch, kteří odevzdávají nejvíc peněz do státní pokladny.

Pokud nezačneme situaci s nedostatky lůžek a dalších podpůrných služeb řešit hned, pravděpodobně většinu z nás čeká vysoký věk, ale nikoli příjemné stáří.

Odborná spolupráce:

MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.

Internista a geriatr, člen Rady vlády pro seniory a stárnutí populace. Působí také jako předseda správní rady Cesty domů (domácí hospic a poradna pro nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny).

Helena Singerová

Helena Singerová

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Přidat názor

Čtěte dále

Titulní strana Přepnout na plnou verzi

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.