Hlavní navigace

Džíny z Túzu

21. 4. 2010

Sdílet

V případě amerických modráků nešlo zdaleka jenom o módu. Kalhoty s vůní svobody, revolty a dobrodružství musela většina potupně pořizovat v komunistickém Tuzexu.

Móda jako taková mě poprvé zasáhla koncem šedesátých let. Mířil jsem na střední školu, když se objevily švédské košile. Jak o nich zpívá Ondřej Hejma: „…saxofony hrály unyle, frčely švédský košile… Sametová!“ Ta košile byla od jednoho ke druhému rameni vodorovně rozpůlená a u klíční kosti měla knoflíčky, tedy celkem dva; límeček byl obvyklý. Tady zřejmě působil přívlastek – švédská… jako by znamenal světová. Měl jsem jen jednu, brzy vyšly z módy.

Americký montérky

džíny

Něco jiného byly ovšem texasky. Poprvé jsem je viděl na chmelu. Repetent Viktor jimi mocně oslňoval, když jsme se tam jako třída poznávali. Modrá látka, cvočky na kapsách, žlutě prošívané švy. Na večerním korzu byl king. Poslala mu je ségra za Západu. Ve škole však profesoři řekli: „Havlíčku, zítra přijdete slušně oblečený!“ A pak nosil „slušné kalhoty“ jako my ostatní.

Ale stejně jsme se postupně všichni dočkali, já tedy až ve dvaceti. Rodiče hudrovali: „Tolik peněz za nějaký americký montérky! Prý jsou moderní, no to mě podržte…“ Ale už do toho neměli co mluvit. Sestra sehnala od kamarádky bony, tedy poukázky do Tuzexu; později se říkalo Túzu. Tak jsem koupil onu vysněnou věc značky Rifle.

Co byl Tuzex

  • V době minulého režimu šlo o síť obchodů, ve kterých se za zahraniční peníze (valuty) nebo za tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo kupovat zahraniční zboží, zejména ze západních zemí, které se neprodávalo v domácí obchodní síti.
  • Název Tuzex vznikl složením zkratek slov – TUZemský EXport.
  • Síť prodejen Tuzexu vznikla v roce 1957 a zanikla v polovině roku 1992.
  • Daly se zde koupit potraviny, průmyslové zboží, textil, ale i automobily západních značek.
  • Domácí platidlo, koruny, se zde nepřijímaly. Tuzex odčerpával valuty od našinců, kteří si je buď vydělali v cizině nebo je tam dostali od přátel či příbuzných.
  • Podobné obchody s nedostatkovým zbožím existovaly i v Polsku (Pewex) nebo SSSR (Berjozka).  

Honorace džínových spolužáků

Jak se modrých kalhot naše populace postupně dočkávala, zvolna se měnil jejich název: nejdřív texasky, pak rifle, pak džíny, džínsy, až levisky, líčka (zn. Lee), atd. Ať už pod jakýmkoli názvem, vnášely často rozbroje do rodin – děti vyčítaly rodičům jejich neschopnost či neochotu sehnat bony. Zároveň jim zazlívaly to, že džínoví spolužáci se nad nimi vyvyšují. Mindráky trápily obě strany.

Ze všeobecné džínománie hříšně těžila firma Tuzex. Dlouho je totiž jako jediná prodávala, někdy i nevalné kvality, ale byly holt ze Západu. Stávaly se na ně několikahodinové fronty plné nervozity. Tady máš! Líbí? Nelíbí? Ber, nebo neber! Další čekají.

Z četby

  • džíny
    První kusy džínsů dal vyrobit bavorský krejčík Levi Strauss, který se z rodné Evropy vydal do víru kalifornské zlaté horečky roku 1849. Když došly všechny látky, ušil ze zoufalství několik kalhot z janovské celtoviny. A protože italskému Janovu se anglicky říká Genes, čti džíns, zrodily se džínsy.
  • Definitivní a dodnes trvající podobu dal kalhotám podivínský zlatokop Alkali Ike roku 1853. Když se mu kapsy trhaly pod tíhou vzorků, nechal si je přitlouct cvočky.
  • O název texasky se zasloužili kovbojové z Texasu, kteří si je však oblíbili mnohem později, někdy kolem I. světové války.

(podle knihy Ludvíka Součka Obrazový opravník obecně oblíbených omylů) 

Každá česká prdelka nosí džíny Severka

Koncem sedmdesátých let pochopil zájem o džíny, byť přece jen stále trochu rebelský oděv, i náš průmysl a začal je šít, ale byla to hrůza. Chyběl jim šmrnc i správný džínový materiál. Působilo pak i komicky, když si třeba starší dámy šily texasky podle kdesi obkresleného střihu a z tuzemsky příšerných látek.  

džíny

Komická byla v odívání vůbec celá ta doba: švédské košile, texasky, ale i pláště šusťáky, které v té době taky frčely. Šusťák byl sice určený do deště, ale nosil se hlavně frajersky, když nepršelo…  

Takoví jsme byli. Taková byla doba. Po tom, co chtěli všichni, taky všichni toužili. A po splnění těchto tužeb se radovali! Když jsem v osmdesátých letech jezdil služebně do Maďarska, vozil jsem sobě i svým dětem džíny, leckdy lepší než v Túzu; za forinty, bez bonů. A jak jsem se radoval, že jsem na to vyzrál, a se mnou všichni doma…

Občas si uvědomuji, že dneska žádnou tak velkou radost z věcí nemám. Prostě člověk jde a koupí. Docela se mi po tom stýská a mám pocit, že nejsem sám. Ale zároveň se mi po té dřívější době ani trochu nestýská.

Kuriozita: Pochází džínovina z Bruntálu?

Historik Petr Anderle (z Bruntálu, jak jinak) přišel s domněnkou, že právě v tomto městě bylo utkáno plátno na první džíny.

Gustav Marburg, který se později stal majitelem největší textilky v Bruntále, tu v 19. století tkal hrubé látky, které se používaly jako plachtovina. Jednou prý byl omylem porušen obvyklý technologický postup a výsledná látka nepasovala do sortimentu firmy. Marburg celou várku prodal americkému obchodníkovi, který s ní zamířil – za Levi Straussem.

„O vyrobení této látky a jejím transportu do místa, kde podnikal Levi Strauss, existují historické záznamy,“ říká Petr Anderle. 

Ještě aby se ukázalo, že další „klasické americké vynálezy“, jako Coca-Cola nebo Santa Claus pocházejí třeba z Černošic nebo … (doplňte si vaše město).

Zdroj: www.bruntal.net


Bejvávalo:

pračka

Praní kdysi: nejděsivější noční můra

Těch největších vynálezů světa je kupa. Patří mezi ně telefon, televize a taky pračka, z počátku obyčejná, později automatická.




pračka

Doba předlednicová

Před devadesáti lety bylo v USA „celých“ 200 kusů ledniček! Dnes nás už ani nenapadne, jak moc proměnil jejich příchod do našich kuchyní běžný chod domácností.



pračka

Televise – malé kino doma

…hlásala nálepka na zápalkách v polovině 50. let; měl jsem ji ve sbírce. Slogan se od dnešního „domácího kina“ moc neliší, zato ona televise je k nepoznání.

 Ilustrační foto: Levi's (reklamní kampaň),  Isifa.cz (rodina Waldemara Matušky v roce 1985), Wikipedia.org (podoba džínů v době jejich patentování, USA, 1872) agentura SXC

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).