Hlavní navigace

Do Norska za národními jídly a letitými tradicemi II.

31. 3. 2009

Sdílet

Jak jsem se již zmínila v minulém článku o norské kuchyni, je založena hlavně na jednoduchosti. Lépe řečeno na výživné jednoduchosti. A to platí i o norských zákuscích. Pojďme se podívat, co si Norové dávají po dobrém jídle, co pijí o slavnostních příležitostech a jaký mají vztah k ovoci a zelenině.

Tradiční norské dezerty

Jak známe ze svých domovů, po dobrém jídle je čas na dobrou kávu. Norové jsou třetí na světě v konzumaci kofeinového nápoje. Průměrná roční spotřeba činní neuvěřitelných 160 litrů na osobou. Nicméně ke kávě patří zákusek. Například takový Zdrava-vyziva-co-jist-MoltekremEplekake med is, což je jablkový koláč se skořicí a teplou vanilkovou zmrzlinou. Norské dezerty jsou obvykle s lesními plody, kterých je přes léto v lesích nespočet. Právě díky dlouhým letním dnům se jim daří dobře. Norové si jich však užívají celoročně a vyrábějí z nich pak například Moltekrem, kdy smíchají ostružinovou marmeládu se šlehačkou, nebo Trollkrem, který je vyroben z brusinek vmíchaných do našlehaného bílku. V norských cukrárnách si pak můžete zakoupit dorty typu Tropisk Aroma (o jeho aroma se stará přidaný anýz), které vycházejí levněji než jednotlivé zákusky.

Co se ovoce a zeleniny týče, má Norsko díky své severní poloze menší šanci na jeho vypěstování. Obojí sice zraje o něco déle než v jižnějších státech, nicméně je možné jej i přes chladné měsíce zakoupit v jakémkoliv supermarketu. A když nejsou norská, můžete si vybrat z dovážených, které jsou obvykle i větší. Nicméně v letních měsících jsou norské lesy plné lesních plodů. A mezi jeden z nejoblíbenějších patří ostružina moruška. Dělají se z ní kompoty, marmelády nebo se dávají do mrazáku a v zimě se jedí s cukrem.

Alkohol a krátké severské dny

Zdrava-vyziva-co-pit-AquavitNyní se dostávám k tématu pro Norsko ne příliš typickému, tedy k alkoholu. Norsko je zemí s přísnými pravidly. Pivo se v obchodech dá zakoupit jen do osmé hodiny (o víkendu dokonce jen do šesté), pro víno se musí do specializovaného státního obchodu Vinmonopolet. Těch je v Norsku kolem 160 a i tam je regulován litr alkoholu na osobu. Sežene se tam však mnoho druhů piva i vína z různých koutů světa. Nejznámějším norským nápojem je bezpochyby Aquavit – gin vyráběný z brambor. Pije se však jen při významných událostech a na Vánoce. Norové rádi absolvují plavbu výletní lodí do Dánska a zpět, kde si mohou dát alkoholu, co hrdlo ráčí. Výhodně také vyjde zakoupit si alkohol na některém z větších norských letišť.

Norsko je zemí s nezapomenutelnou a divokou krajinou a velmi dlouhou historií. Ta se odráží i v norském jídelníčku. Mnoho jídel, která se dnes v Norsku jedí, pochází ještě z tradičních rybářských a selských domácností. Tento fakt by však neměl odradit turisty, aby tradiční norské jídlo ochutnali. Ba právě naopak. Považuji to za velké plus pro Norsko. Kde jinde můžete ochutnat jídlo s tak dlouhou a léty prověřenou tradicí? Podobně jako s karamelovým sýrem, to, co vás může na první ochutnání odradit, se vám může během pár dnů dostat pod kůži takovým způsobem, že nebudete schopni bez něj opustit Norsko. Zkoušejte a ochutnávejte. Světová kuchyně není jen o kečupu a karí.

Foto: NRK.no, DKIimages.com

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka během své krátké redaktorké dráhy vystřídala psaní recenzí pro tištěný hudební časopis za internetový server Vitalia.cz. Mezitím také přispívala do norského školního časopisu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).