Hlavní navigace

Já, Ovosan – knížka o vzniku preparátu pomáhajícím při léčbě rakoviny

Rakovina je jedna z nejhorších nemocí, se kterou se v současnosti lidstvo potýká. Mnoho nemocných podstupuje náročnou léčbu.
18. 11. 2014

Sdílet

Rakovina je jedna z nejhorších nemocí, se kterou se v současnosti lidstvo potýká. Mnoho nemocných podstupuje náročnou léčbu, a přesto je jejich jedinou nadějí čekat na nejnovější lékařský a vědecký pokrok. Cesta od funkční látky k hotovému a schválenému léku je však velmi dlouhá a nákladná. Při tom existuje mnoho velmi účinných preparátů, které ještě nejsou ve stádiu oficiálních léků, a pacienti se o nich od lékařů vůbec nedozví. Knížka Já, Ovosan líčí cestu na světlo světa právě jednoho takového českého preparátu.

Odborné téma zpracované čtivou formou

Oním preparátem je právě Ovosan. Knížku napsala Eva Pokorná a kolektiv, ale je v ní mnoho pasáží, které psali odborní lékaři i pacienti, kteří mají s používáním Ovosanu bohaté zkušenosti. Knížka je napsaná čtivou formou a lidovou řečí. To je velmi přínosné, protože medicínské publikace obvykle u obyčejných čtenářů narážejí na to, že nemají šanci se vyznat v záplavě odborného výraziva. Při psaní knihy Já, Ovosan se evidentně myslelo i na laického čtenáře a každý pojem i postup je tu podrobně, ale srozumitelně vysvětlen. 

Název knížky Já, Ovosan není náhodný a jmenuje se tak proto, že jde to de facto sám lék, který vypráví o tom, jak a díky komu byl vyvinut. Ze začátku ve čtenáři vzbudí tato forma u tématu léčby rakoviny mírné rozpaky. Po chvíli si ale čtenář na odlehčený styl zvykne a zjistí, že je vlastně ku prospěchu věci. Po překonání prvotní nedůvěry, vzbudí kniha zájem a nenásilně poukáže na zajímavé závěry.

Podobných knih by mělo být víc

Pochválit je třeba i samotný nápad na vznik publikace. Většině lidí při náhlém zjištění, že oni nebo jejich blízcí trpí vážnou nemocí, chybí především informace. O nemoci nebo dostupných řešeních toho ví jen velmi málo a musí spolehnout na to, co jim řekne lékař. Další informace hledají na internetu často ne z úplně věrohodných zdrojů. Obdobnou publikaci by tak měl mít takřka každý preparát, aby se pacient srozumitelnou formou dozvěděl, proč vzniknul, jak byl testován a jaké může očekávat účinky a proč. 

Kniha je dělena do tří částí, z nichž každá má své místo. První část je fiktivní vyprávění samotného léku, kde se dozvídáme, z čeho je vyroben, jaké jsou v něm účinné složky, jak postupoval jeho vývoj atd. Druhá část je kazuistika, tedy konkrétní zkušenosti jednotlivých pacientů, kteří Ovosan dlouhodobě pobírali. V poslední, třetí části jsou zařazeny zkušenosti lékařů, kteří přišli s Ovosanem dostatečně do styku. 

Prapůvod Ovosanu

Nejzajímavější část knížky začíná v 60. letech u pana Borovičky, který během bádání v akademii věd dostal nápad na vytvoření prášku z oplozených vaječných žloutků na léčbu nemocných rakovinou. Někteří nemocní za ním dokonce pokoutně docházeli a jeho léčba prý byla mimo oficiální cesty velmi úspěšná. Pan Borovička byl ale ochoten prozradit přesné složení prášku pouze za vysokou peněží sumu, kterou mu nadřízení odmítli dát. 

Na jeho dílčí objevy však navázal RNDr. Jindřich Kára, DrSc., který po dlouhých výzkumech z oplozených vaječných žloutků extrahoval účinný fosfolipid PNAE. Po revoluci se snažil se o vývoj účinné látky proti rakovině. V malé severočeské firmě se spojil s Doc. Ing. Aloisem Nováčkem, DrSc, který vývoj postupně převzal a dokázal díky použití kombinace mnoha fosfolipidů zvýšit biologickou aktivitu látky. Tak vyvinul mnohem účinnější preparát, který byl předchůdcem dnešního Ovosanu. 

Zázračný preparát?

Podle knihy Já, Ovosan vedla práce všech těchto lidí k následujícím zjištěním. Fosfolipid PNAE selektivně ničí nádorové buňky, zatímco zdravé regeneruje a chrání, chrání organizmus před metastázami a působí protinádorově. Tato zjištění jsou dokumentována několika studiemi. Každý, kdo má o léčbu rakoviny zájem, si může knížku přečíst a posoudit její závěry podle vlastního uvážení. Vzhledem k tomu, že je ke stažení zdarma na internetu, není nic jednoduššího.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).