Hlavní navigace

Smrtící koronavirus se tváří jako obyčejný kašel

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Nový virus začíná nenápadně: jako běžný kašel. Končí ovšem selháním ledvin či jiných orgánů v těle. Říká se mu koronavirus a je to nejhorší suvenýr, který si můžete přivést z dovolené.

Koronavirus už začal zabíjet, ale v Česku se ještě neobjevil, rizikové jsou cesty například do Kataru a do Saudské Arábie. Před novým typem viru již cestovatele varují i české úřady. Státní zdravotní ústav (SZU) před týdnem zveřejnil varování, jak se koronavirus u člověka projevuje a kteří lidé, vracející se ze zahraničí, mají být na pozoru.

Čtěte také: Koronavirus 2013: Ohrožuje hlavně starší muže

Koronavirus je původně zvířecí infekce


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Koronaviry roky škodily jen zvířatům. Nyní se šíří i mezi lidmi

Nejprve však malá odbočka a upřesnění, o co vlastně jde. Koronaviry jsou původně zvířecí infekce, která je například u prasat velmi obávaná. „Způsobuje těžké průjmy zvířatům a prakticky není jiná možnost, než zvířata utratit, ostatně ona často umírají sama. Žádná antibiotika tady nezabírají, protože nejde o bakterii, ale o virovou infekci, a na tu léky prakticky nejsou,“ říká veterinární lékař Přemysl Novotný. Onemocnět ale mohou i kuřata nebo třeba skot. Virus navíc napadá i domácí zvířata jako třeba psy a kočky. „U těch se projevuje nejen průjmem, ale napadá hlavně dýchací systém, takže zvířata se chovají, jako by se nastydla a špatně se jim dýchá a sípají,“ popisuje lékař příznaky.

Přečtěte si: Blechy psí na člověka bohužel jdou

Podle něj však majitelé zvířat nemají panikařit u každého kuckání a sípání zvířete, protože se zatím v Česku neprokázal ani jeden případ nemocné kočky či psa. Jiné je to u domácích zvířat, která pobývala se svým pánem v zahraničí (viz dále).

„Po dlouhou dobu představovaly koronaviry především veterinární problém, avšak v šedesátých letech byly popsány první koronaviry způsobující především onemocnění lidí, a to horních cest dýchacích, obecně kvalifikované jako „nemoci z nachlazení“,“ píše Státní zdravotní ústav ve své zprávě. Jak vážný virus je, pochopí pacient obvykle v okamžiku, kdy se dozví, že patří do skupiny virů SARS, kvůli němuž v Evropě zemřelo při epidemii před devíti lety bezmála osm set lidí.

Jak nemoc poznat?

Po letech, kdy o viru nebylo ani vidu ani slechu, však 20. září zemřel člověk v Saudské Arábii na selhání ledvin způsobené právě tímto koronavirem a jen o dva dny později byl virus prokázán u dalšího pacienta ve Velké Británii. Kromě toho Británie vyšetřuje i smrt další pacientky, která měla podobné příznaky, jež odpovídají napadení virem. Žena se přitom vrátila z cesty ze Saudské Arábie.

Nemoc se dá pro laika poznat jen stěží, začíná totiž jako obyčejné nachlazení s kašlem a ztíženým dýcháním. Objevit se může i průjem a horečka. Ovšem lékaři varují, že všichni, kteří se právě vrátili nebo vracejí z cest do rizikových zemí, by si na podobné příznaky měli dát pozor, a pokud je zpozorují, měli by navštívit lékaře a upozornit jej na to, kde pobývali.

Varovné příznaky

  • platí pro osoby, které se vrátily z rizikových oblastí (Saudská Arábie, Katar)
  • kašel
  • dýchací potíže
  • horečka
  • průjem

Kdo je v možném ohrožení?

Podle Martiny Havlíčkové ze Státního zdravotního ústavu se nákaza objevila zatím jen u lidí, kteří žijí nebo pobývali nějakou dobu v Kataru či v Saudské Arábii. Pokud se navíc ošetřujícímu lékaři nedaří najít u těchto lidí původce nákazy – tedy virus chřipky či jiné běžnější nemoci, která by nemoc dýchacích cest vysvětlila, je důvod k tomu navštívit infekční oddělení nemocnice. Lékaři, ale i pacienti, kteří mají podezření na tuto nemoc, mohou také kontaktovat Národní referenční laboratoř pro chřipku, která sídlí ve Státním zdravotním ústavu.

Podle WHO sice virus není tak smrtící jako SARS, a není prý ani tak snadno přenositelný. Za přenašeče se zatím považují netopýři. Agentura ČTK však citovala mluvčího WHO Glenna Thomase, který zdůraznil, že analýzy, jak se smrtelné viry přenášejí, ještě pokračují, takže je možné, že nepůjde o jediný druh přenosu viru na člověka. Vědci nyní zkoumají i velbloudí stáda, stáda skotu a dalších zvířat, zda se mezi nimi virus vyskytuje, protože pak by bylo pravděpodobné, že se člověk může nakazit i snáze – díky kontaktu s běžnými zvířaty. Co virus dál udělá, zda nezmutuje a nestane se z něj smrtící epidemie podobná SARS, se zatím podle WHO vůbec nedá předpovědět.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka píše v médiích už sedmnáct let o zdraví, zdravotnictví či alternativní medicíně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).