Hlavní navigace

Norsko z kulinářského pohledu: bio potraviny a místní speciality

18. 2. 2009

Sdílet

Ačkoliv mezi hlavní norská zemědělská odvětví patří rybolov, není to v tamních obchodech s potravinami nijak znát. Spíše vás zaujme nabídka produktů z ekologického zemědělství, které tu běžně seženete, a nebo norské speciality, nad kterými zůstávají chuťové buňky stát.

Výrobky Fair Trade v běžné nabídce

Norské obchodní řetězce totiž mívají každý týden různé akční slevy na vybrané výrobky, a pokaždé na jiné. Levně pak můžete pořídit různé druhy potravin (v závislosti na obchodu, obvykle však kolem 10 až 20 norských korun – v přepočtu 27 až 54 korun českých). Dalšími oblíbenými metodami, jak zde „ušetřit“ za jinak drahé jídlo, je nakupovat výrobky levnějších značek, jakými jsou First Price, Euro Shopper nebo vlastní značky supermarketů.

Od norských supermarketů nečekejte, že v nich najdete to, na co jste nejspíš zvyklí z Čech. A na takový alkohol můžete rovnou zapomenout. Alespoň na relativně levný. Ale o tom později. Naproti tomu zde běžně v supermarketu seženete věci, které byste v Čechách buď sehnali jen ve zdravé výživě, nebo poptávali obtížněji. Prvním zmiňovaným jsou výrobky Fair Trade, jejichž koupí přispějete na život lidí z rozvojových zemí, a zároveň jim tím dáváte šanci, aby se dostali z bludného kruhu bídy. Se značkou Fair Trade zde můžete koupit kávu a čokoládu. Surovinami, které byste možná v Čechách stále ještě sháněli obtížněji, jsou cukrářské polotovary. Želatiny různých barev a chutí tu jsou samozřejmostí téměř v každém obchodě s potravinami, stejně tak jako nabídka polev a surovin na posypání. Nad takovou nabídkou zaplesá srdce každého, kdo rád peče. Široký výběr tu však naleznete i v cukru. Například takový moučkový cukr v Norsku není tím moučkovým cukrem, který používáme doma, a který musíme kolikrát prosévat, abychom měli dobré koláčky. Norský moučkový cukr se už prosátý prodává. Že by ráj pro pečení?

Další zajímavostí ze světa norských sladkostí jsou nabídky čokoládových pomazánek a džemů. Pomazánek zde naleznete několik druhů od oříškové po čokoládovou a od tučnější po odtučněnou. Stačí jen umět trochu norsky. Mezi norskými džemy si také jistě přijdete na své. Kromě klasického jahodového nebo malinového si můžete pořídit i například pomerančový.

Paprika? Jedině zabalená v igelituZdravá-výživa-Co jíst-Norsko-paprika

Co se ovoce a zeleniny týče, nabídnou vám norské supermarkety u nás zatím nevídanou věc – ovocné a zeleninové saláty si sami můžete vytvořit, dochutit, dozdobit. U zeleniny nasekané na kostičky obvykle naleznete dresingy a oleje na polití, a nějaký ten posyp vypadající jako chipsy. Naopak u ovoce naleznete na posypání směs oříšků a sušeného ovoce a na polití čokoládovou a vanilkovou omáčku. Svou dávku vitaminů si v Norsku můžete doplňovat velmi příjemným způsobem. Kilo vitaminové krabičky vás vyjde od 110 do 130 norských korun, podle druhu supermarketu. Poněkud vtipným faktem je, že v Norsku koupíte papriku zabalenou do igelitu. Každá paprika zvlášť je pěkně obalena plastovým obalem, takže se zákazníci nemusí při její konzumaci obávat toho, na kolika různých místech ležela na zemi. Jako Středoevropany vás může pobavit ještě jedna věc: cena za kelímek lesních plodů, které si tu můžete sami natrhat v podstatě v každém lesíku. Norové na takový sběr příliš nejsou, o čemž svědčí nejen keře obsypané malinami a borůvkami, ale i velikosti hub, na které v leze narazíte. Norové si je zkrátka raději koupí v supermarketu už natrhané. Až půjdete v Norsku po lese a narazíte na někoho, jak je nalepený u maliníku, zkuste na něj promluvit česky. Třeba se trefíte.

Pojďme se teď podívat na mléčné výrobky. Norskou specialitkou jsou hnědé sýry. Jedná se o sýr z kravského nebo kozího mléka s karamelovo-čokoládovou příchutí. Prodává se buď jako pomazánka, nebo v podobě plátků. Má velmi netradiční chuť a ani po třetím plátku si nejste jisti, jestli je spíše sladký, nebo slaný. Norové jej dávají na pečivo a konzumují ho tak, že k němu buď mají máslo, nebo marmeládu. Mimochodem, norské máslo vlastně není máslem, nebo ne v tom smyslu, v jakém jej známe my. Takové tu nejspíš neseženete. Norové používají margarín, který má mírně slanou chuť. Další specialitkou, kterou zde můžete v supermarketu pořídit, je sýr obalený lískovými oříšky a pokapaný brandy. Vzhledem k místní prohibici není zase tak drahý (kolem 20 norských korun).

Alkohol se prodává jen do 20:00 hod.

Do norských zákonů nezasvěcený turista by vůbec mohl být nemile překvapen, co se týče alkoholu v supermarketech. Zahalení piva látkou po osmé hodině (v sobotu dokonce už po šesté) má svůj důvod, kterým je samozřejmě prohibice na norský způsob. Na alkoholické nápoje je zde uvalena tak vysoká daň, že byste raději měli zakrytou i jejich cenu. Rozhodnete-li se i tak pro nákup alkoholického nápoje, například vína, v supermarketu jej nepořídíte. Cokoliv dalšího než pivo můžete sehnat jen ve specializovaných obchodech Vinmonopolet. I tam jste však omezeni – tentokrát množstvím zakoupeného alkoholu na osobu. Turista přijíždějící do Norska jistě rád ochutná tradiční norský likér Linie Agavit, který se převáží v dřevěných sudech na lodích tak, aby dvakrát překročily rovník. To dodává likéru specifickou uleželou chuť. Norové jej konzumují při slavnostní večeři. Zdravá-výživa-Co jíst-Norsko-prim

Nabídka ryb v supermarketu není až zas tak široká, jak by si možná leckdo představoval. V mrazících boxech sice naleznete lososy i filé, ale od české nabídky se to nijak zvlášť neliší. Chcete-li velký výběr ryb, je nejlepším řešením navštívit některý ze specializovaných obchodů, kde však musíte počítat i s vyššími cenami, nebo rybí trh.

Norsko je zemí ekologicky zaměřenou. Na své si zde přijde každý milovník čistoty a pořádku, který panuje nejen v ulicích, ale především v nedotčené přírodě. Být v Norsku znamená se ekologicky stravovat i chovat. Pro své norské začátky si můžete pořídit tričko z biobavlny s nápisem „I love Earth“, čímž dáte okolnímu světu jasně najevo, jaký postoj k matičce Zemi zaujímáte. Tak vzhůru do Norska. To přece není jen o rybách.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka během své krátké redaktorké dráhy vystřídala psaní recenzí pro tištěný hudební časopis za internetový server Vitalia.cz. Mezitím také přispívala do norského školního časopisu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).