Hlavní navigace

Nemáš ji ráda, protože nejsi její máma!

12. 10. 2010

Sdílet

 Autor: Agentura SXC
Co vlastně víme o dětech, které přišly na svět díky asistované reprodukci? Potomek nesoucí geny jen jednoho z rodičů může mezi partnery vyvolat žárlivost. Ty máš své dítě a já ne.

Malá Dominika se narodila z asistované reprodukce, vajíčko dárkyně bylo oplozeno partnerovým spermatem. Od té doby uplynulo sedm let. Zatímco on se v dceři vidí, žena na ni má na jeho vkus nepřiměřené nároky. „Nemáš ji ráda, protože nejsi její biologická matka,“ řekne jednou v hádce. Rána pod pás, nebo trefa do černého? Překoná pár vážnou krizi?


Autor: Isifa.cz

Alice (40) a Dominik (42) se poznali na zahraniční stáži, oběma bylo v té době už třicet pryč. Rozuměli si, brzy se vzali a pokoušeli se o dítě. Jenomže přirozenou cestou se Alici otěhotnět nepodařilo. Finančně dobře disponovaný pár zvolil asistovanou reprodukci s tím, že vajíčko anonymní dárkyně bude oplodněno spermatem Dominika. Zdálo se, že rodinnému štěstí nestojí nic v cestě.

Dominik se vrací v podvečer z práce a už ve výtahu slyší, že je u nich doma zase „veselo“. Alice hystericky křičí a malá Dominika pláče. „Zase na ni řve,“ říká si Dominik podrážděně. Je posedlá jedničkami, paní doktorka, jako kdyby svět stál na samých jedničkách. V poslední době je na Alici alergický. Svou dceru miluje, jejím narozením získal jeho život úplně jiný smysl. Nikdy si nemyslel, že rodičovství může být tak zábavné, že se bude s malou Dominikou cítit tak šťastný. Užijí si spolu spoustu zábavy, jezdí na kole, na bruslích, chodí na výlety.

Alice s nimi nevyráží, pořád pracuje, navíc pohyb ji nikdy nebavil. Najednou si Dominik uvědomí, že jim vlastně nechybí. Vystačí si s dcerou sami. Smutné zjištění, napadne ho, když si vzpomene, jak šťastní spolu kdysi bývali. S nechutí odemyká domovní dveře a ví, že dneska mlčet nedokáže. Dominika se mu ještě ve dveřích vrhne s pláčem do náruče. „Proč se na tebe maminka zlobí?“ ptá se tiše, aby Alici ještě víc nepopudil. „Dostala jsem trojku ze psaní,“ říká malá mezi vzlyky. „Co jiného?“ pomyslí si naštvaně.

Nejsi její máma!

Alice sedí u svého notebooku a ani nezvedne hlavu, aby manžela pozdravila. Tuší, že je oba čeká vážný a nepříjemný rozhovor. Dominik se zlobí, to nelze přehlédnout. „Proč na ni pořád křičíš?“ spustí.

„Protože je lajdák,“ odpoví Alice klidně, „neplní si svoje povinnosti.“

„Vždyť jí je sedm, nepřeháníš to?“

Alice mlčí. To ho popudí. Nestojí jí ani za odpověď? Najednou má potřebu ji zasáhnout. „Nejsi její biologická máma. Proto ji nemáš ráda.“ 

To říct asi nechtěl, ale je to venku a už se to nedá vzít zpátky. Alice se vymrští od stolu a blíží se k Dominikovi s výrazem, který budí až strach. „Chápeš vůbec, co jsi právě řekl?“

„Ano, moc dobře to chápu a klidně ti to zopakuju. Nejsi její máma, proto ji nemáš ráda. Požádám o rozvod i o svěření Dominiky do péče,“ neudrží se a odejde z místnosti.

Čtěte téma: Jak to dítě vychováváš?

Podle některých rodičů je dítěti třeba dávat prostor pro rozvoj osobnosti. Jiní zase vyžadují, aby dítě poslouchalo jak hodinky…

Zatracená genetika

Alice zůstane jako opařená. Dominikova slova ji opravdu zasáhla. Ale co když manžel není tak daleko od pravdy? Opravdu ji dráždí, že Dominika není tak nadaná, jak by si představovala. S Alicí se rodiče nikdy učit nemuseli. Od puberty věděla, že chce být lékařka a taky toho dosáhla. Nezapírá, že si kdysi představovala, že bude mít nadané děti a že se třeba jednou budou stejně jako ona věnovat medicíně.

Děti? Má pouze Dominiku, navíc jen díky lékařské vědě. Rozhodně ničeho nelituje, ale je si dobře vědoma, jak významnou roli v životě člověka hraje genetika. Ano, občas jí problesklo hlavou: „Bůhví, čí vajíčko to bylo.“ Ale okamžitě tu myšlenku zapudila.

Dominika je nádherné a milé dítě, miluje ji, dýchala by za ni. Chce jen, aby z ní něco bylo. Aby si plnila své povinnosti, stejně byla vedena v dětství i ona sama. I její rodiče na ni byli přísní a nikoho ani ve snu nenapadlo podezřívat je, že ji nemají rádi. Právě naopak. Záleželo jim na ní, proto chtěli, aby něčím byla. Jak ji může Dominik podezřívat z něčeho tak absurdního? Dítě přece chtěli oba a jinak než s darovaným vajíčkem to prostě nešlo. Jak jí tohle může říct, když ví, co před narozením malé zkusila? Celé těhotenství proležela. Dominika se narodila předčasně, první rok se jí musela intenzivně věnovat a na dva roky přerušit svou práci.

„Ty sis jen odskočil do vedlejší místnosti s kelímkem a teď mi budeš tvrdit, že jsi víc její táta než já máma?“ vykřikla do zavřených dveří absurdní obvinění. „Copak je rodičovství jen otázka genetiky?“ pokračovala. Cítila obrovskou prázdnotu. Dítě je mělo přece navždy spojit, ale stal se opak. Dominika stojí mezi nimi a oni se hádají, kdo z nich je víc její rodič. „Co s námi bude? Přes tohle se přece nemůžu jen tak přenést. To, co řekl, už nejde vzít zpátky.“

Čtěte téma:V šedesáti příliš stará na dítě?

Věda umožnila otěhotnět i seniorkám. Jejich příběhy vyvolávají řadu emocí. Mají vůbec „právo“ rodit děti, když jsou ve věku babiček? 

Ty máš své dítě

I děti počaté přirozenou cestou mohou mít vlastnosti, které se nám nemusí zamlouvat a na které si těžko zvykáme. Pokud však dítě nenese genetickou informaci jednoho z rodičů, je to ještě mnohem těžší. Navíc je-li podobné biologickému ro­diči, může to mezi partnery vyvolat žárlivost. Ty máš své dítě a já ne. Co vlastně víme o dětech, které přišly na svět z asistované reprodukce? I když studie existují, dárcovství vajíček je natolik mladý obor, že na ucelené závěry je ještě příliš brzy.

Podle psychologů přijde v každém vztahu období – a může být i velmi dlouhé -, kdy si jeden, druhý, nebo oba partneři budou myslet, že spolu nemůžou žít dál. Až po letech většinou pochopí, že jim rozchod příliš pozitivního nepřinesl. A už vůbec nevyřešil jejich problémy. Právě naopak, k původním přibyly další, zejména existenční. Mnozí připouštějí, že kdyby se v podobné situaci ocitli znovu, snažili by se vztah zachránit.

Pochopí to Dominik a Alice dřív, než bude pozdě? Poradíte manželům, jak vyřešit krizi, která nečekaně zasáhla jejich do té doby fungující vztah? 

Láska

Máte-li výjimečný a silný příběh lásky, o který se chcete podělit, napište nám na adresu laska2010@vita­lia.cz

V případě, že váš příběh budeme mít zájem publikovat, spojíme se s vámi. Chápeme, že témata lásky jsou citlivá, a proto můžeme v zájmu zachování anonymity vaše jméno v článku změnit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Říkají mi sběratelka příběhů. Nebo taky, že jsem svou nadměrnou zvědavost přetransformovala v profesi...

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).