Hlavní navigace

Kolik dětských nemocí je „normálních“?

22. 10. 2015

Sdílet

 Autor: Shutterstock.com
Vaše dítě je s podzimem více doma než ve školce, jedna nemoc střídá druhou. Kdy už se může jednat o skutečný problém s imunitou?

Ostatně IMUNITA je nejskloňovanější výraz v každém letáku z lékárny, který teď najdete ve schránce. Stovky přípravků v lékárnách i obchodech se zdravou výživou. „Zaručení bojovníci“ s každým neduhem. Chceme nalézt zázrak, který nás i děti zbaví jakékoliv chřipky nebo nachlazení. Glukany, aloe, laktobacily a další přípravky jsou tématem diskuzí doma, na internetu i dětských hřištích, to pokud máte štěstí a váš potomek je zrovna týden zdráv.

K tématu: Imunita: Proti dětským virózám vitamíny i doplňky stravy 

Bez nemocí to nejde

Imunitní systém se vyvíjí již v průběhu embryonálního vývoje. Úkol imunity je jasný: chránit organismus před škodlivými vlivy z vnějšího prostředí, nebo dokonce i z vlastního organismu. Každé setkání s infekcí posouvá imunitní systém o krok dál. V tomto kontextu je vlastně běžná nemoc prospěšná, protože s každou další se tělo dítěte něco dalšího naučí a příště umí lépe zabojovat. To je ovšem slabá útěcha pro ty, kteří teploměr a sirup proti teplotě tahají z šuplíku každé dva týdny.

 Hurá do školky – a do postele…

„Imunitní systém v době počátku docházky do kolektivu prochází ještě fází učení, poznává jednotlivé patogeny a postupně si je zapamatuje,” vysvětluje alergolog a imunolog MUDr. Jaromír Paukert. „Nemocnost v téhle době je přirozeným jevem. Vždy je to ale otázka míry a charakteru infektů a průběhu nemocí. Každé dítě se musí posuzovat individuálně.”

Odborná spolupráce

MUDr. Jaromír Paukert

dětský alergolog a imunolog

Oblastní nemocnice Kolín

Každý rodič, který strávil s tříletým potomkem týden v kuse doma, ale po třech takových epizodách znejistí strachem ze snížené imunity. Jeho první kroky tak směřují do lékárny pro zázračný potravinový doplněk, další pak za pediatrem ve snaze získat doporučení k nějakému odborníkovi, který pomůže s určitě sníženou obranyschopností.

„V devadesáti procentech případů jsou děti první rok ve školce více nemocné, další roky už méně. Je to dané přirozeným dozráváním imunitního systému. Ten si infekce ´osahá´ a umí na ně lépe reagovat,” dodává lékař.

Kolik nemocí je v normě?

I když je vždy třeba individuální přístup, přesto existují určité záchytné body v otázce frekvence onemocnění respiračními chorobami v dětském věku.

Kolik nemocí je tedy „normálních?”

  • do tří let věku dítěte osm infekcí za rok
  • mezi třetím a pátým rokem šest infekcí za rok

Kámen úrazu ale tkví ve vysvětlení slova „infekce” či „nemoc,” což potvrzuje i MUDr. Paukert. „Jde o to, jak to vnímají rodiče. Když má dítě obyčejnou rýmu, je pro někoho nemocné. Jiný rodič to bere tak, že pokud teplota nestoupá až ke čtyřicítce, není třeba se zneklidňovat.” 

Přirozená nemocnost se vyznačuje několika znaky:

  • Infekce probíhají lehkým způsobem, nejsou komplikované.
  • Reagují na symptomatickou léčbu – lék na teplotu, kapky do nosu, lék na odkašlání.
  • Netrvají dlouho, obvykle týden.
  • Většinou není nutná antibiotická léčba. Pokud ano, dítě na ni rychle reaguje a příznaky rychle mizí.

Kdy navštívit imunologa

Které nemoci a v jakém množství už jsou nad rámec „normálnosti?” Evropská společnost pro imunodeficience stanovila „deset varovných známek primární imunodeficience” takto:

10 varovných znamení

  • čtyři a více infekcí středního ucha za rok
  • dvě a více závažných infekcí vedlejších nosních dutin za rok
  • dva a více měsíců antibiotické léčby s malým efektem
  • dva a více zápalů plic za rok
  • opakované hluboké kožní nebo orgánové abscesy
  • přetrvávající plísňová infekce úst nebo kůže u dětí starších jednoho roku
  • neprospívání kojence
  • potřeba nitrožilní antibiotické léčby k vyléčení infekce
  • dvě a více hluboce lokalizované infekce
  • rodinná anamnéza primární imunodeficience

Dobře skryté alergie

Komplexní vyšetření při časté nemocnosti realizuje odborník – alergolog a imunolog. U třetiny až poloviny dětí, které k němu dospějí, bývají na vině alergie.

„Působící alergen vyvolá také určitou formu zánětu, poškozuje sliznice horních i dolních dýchacích cest a sliznice neplní bariérovou funkci obrany a boje proti infekci. Nemůže zabraňovat postupu infekce dál do organismu. Když léčíme alergii, tak ta nemocnost je záhy nižší,“ doplňuje odborník.

Dalším viníkem může být velká nosní mandle. Ta způsobuje trvale ucpaný nos, opakované záněty středouší a časté recidivy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).