Hlavní navigace

Tip na výlet: Hřeben Orlických hor lze překonat za jediný den

12. 5. 2011

Sdílet

 Autor: Andrej Halada
Velkou výhodou pro cyklisty je množství asfaltových cest, po kterých se dobře jede. A když už se dostanete nahoru, nehrozí velká převýšení, je to pohoda. Vyberou si tu i pěšáci.

V Česku nejsou žádné pořádně hory. Tvrzení do pranice, ale faktem je, že s průměrnou výškou mezi 1000–1500 metry si moc vysoko nevyskočíme. Jenže české hory jsou krásné. Třeba hřeben Orlických hor, který lze navíc překonat za jediný den.

Kudy kam
Autor: Mapy.cz

Kudy kam

Orlické hory jsou jediným velkým hrbem, který se táhne v délce asi 45 kilometrů od východočeského Náchoda po Králíky. Výjimečně hezká je cesta právě po tomto hřebenu.

Nejlépe ji zdoláte na kole, pro fyzicky zdatnějšího cyklistu je to jednodenní výlet. Pěší si mohou vybrat jakýkoli úsek. Ten nejznámější startuje na sedle Šerlich (jezdí sem autobus i cyklobus) pod Malou Deštnou, pokračuje na Velkou Deštnou a pak se můžete stočit přes Luisino údolí dolů do obce Deštná. Je to i výlet pro rodiče s dětmi.

Velkou výhodou pro každého cykloturistu je to, že v Orlických horách je množství asfaltových cest, po kterých se dobře jede. „Magistrála“ mířící od severozápadu k jihovýchodu vás vede prakticky jen po pevných cestách. Pokud se také dostanete nahoru, do výšky zhruba 900–1000 metrů, většinou z ní nesjedete a nehrozí velké kopce s převýšením 300 a více metrů. Je to sice jízda se stoupáním a klesáním, ale proti Krkonošům, kde se cyklista nadře, je to pohoda. Prakticky nikde vás také nepotká cyklistický zákaz vjezdu kvůli chráněným zónám.

Ve výšce okolo 900 metrů už bývá zima (obvykle jeden stupeň Celsia dolů pro každých 100 metrů nadmořské výšky), ale pod květnovým sluncem už je i tady teplo. Pozor na spálení, slunce je vysoko jako v srpnu!

Fronta na rozhlednu

Z jednotlivých cílů na orlickém hřebenu určitě navštivte zmíněnou Velkou Deštnou (1115 metrů, nejvyšší bod hor). Už jen kvůli tomu, že cestou z parkoviště u sedla Šerlichu se vám naskytnou krásné výhledy směrem do Polska. A na Deštné je také nevelká dřevěná rozhledna. O víkendech tu bývá nával, musíte chvíli počkat, až někdo z těch asi pěti lidí, co se tam maximálně vejdou, sleze a pustí vás.

Obvykle to čekání nevydržím a jdu se podívat asi 300 metrů dál na louku pod vrcholem, směrem do českého vnitrozemí. Výhled je odtud volný až do Prahy – vzdušnou čarou 140 kilometrů. To už by Hradčany nebo Žižkovská věž ale vidět nebyly ani při sebelepším počasí. Ovšem Hradec Králové (40 km) samozřejmě vidět je, stejně jako velká plocha „východočeského moře“, vodní nádrže Rozkoš.

Kaple v horách a řopíky

Od Velké Deštné je to jen 10 kilometrů k jedné stavební pozoruhodnosti. Ve výšce 1000 metrů najdete v horách kapli. Krásnou, kruhovou, bílou. Kunštátská kaple stojí na jednom z velmi nehostinných míst a musí být také stále opravována. Vůkol jenom stromy a zakrslé křoviny, atmosféra míru a klidu….

Vyberte si zajímavá místa s dobrou vyhlídkou:

Pár set metrů odtud je však jiný, konkurenční architektonický stánek. Stojí tu malý „řopík“, neboli bunkr vystavěný na konci 30. let minulého století. Bizarní spojení boží milosrdnosti i válečného šílení. Pokud na bunkr vylezete (bez pomoci druhého či stromu opřeného o stěny to nejde), máte opět skvělý výhled.

Vojenských staveb je ostatně v okolí mnoho, stovky řopíků i několik velkých obranných komplexů. Bunkr Průsek, bunkr Na holém a konečně pevnost Hanička. Pokud se do jejích útrob vydáte, tak doporučuji hodně teplé oblečení. Je v ní fakt zima.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Publicista, pracoval v týdeníku Reflex a televizi Public, zajímá ho oblast kultury, historie, ale také turistika a minulost a současnost české krajiny. Věnuje se aktivně cyklistice a golfu a o obou sportovních činnostech píše (www.navzduchu.cz).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).