Hlavní navigace

Prolhaná věda nelže

3. 12. 2013

Sdílet

Pochybujete, jak a čím se léčit, a tápete, komu a čemu věřit? Přečtěte si knížku Prolhaná věda. Ne že byste pak měli jasno. Ale budete pochybovat a tápat o něco informovaněji.

Autor knihy Prolhaná věda (knihy.cpress.cz/prolhana-veda.html, CPress Brno 2013) Ben Goldacre je vzděláním a hlavní profesí lékař, napsal hromadu sloupků do Guardianu (theguardian.com/science/se­ries/badscience), provozuje blog (badscience.net) a šťourá do všeho, co se mu nezdá. Klasická medicína, homeopatie, králičí chlupy stříhané při měsíci. Výživoví poradci, bylinkáři, odpůrci i propagátoři očkování, doplňky stravy, farmafirmy. Padni, komu padni. „Neexistuje v podstatě žádný rozdíl mezi vitamínovým průmyslem a průmyslem farmaceutickým a technologickým. Obchodní triky jsou po celém světě stále stejné,“ říká.

V knize sleduje „pošetilost různých šarlatánů přes důvěru, které se jim dostává v médiích hlavního proudu, přes triky třicetimiliardového průmyslu potravinových doplňků, hrůzy třistamiliardového průmyslu farmaceutického, tragédii vědeckého zpravodajství, až po případy, kdy lidé skončili ve vězení nebo jako cíle posměchu, anebo dokonce zemřeli – prostě proto, že špatně pochopili statistiky a důkazy.“ Předkládá laikovi ještě pochopitelné a přitom vtipné vysvětlení základních pojmů pro nedůvěřivce (klinická studie, randomizace, metaanalýza…). Konkrétní příklady rozebere na součástky, vysvětlí, jak posuzovat důkazy a z čeho vyvodit vlastní závěry. Heslo „nevěřím statistice, kterou jsem sám nezfalšoval,“ se totiž krásně hodí i pro pokusy, výzkumy a mediální výstupy. Kromě „obchodních zájmů“, vědomého podvodu a manipulace do hry vstupují také lenost, naivita, hloupost.

Proto to v Prolhané vědě vedle vědátorů, léčitelů a šarlatánů pěkně slízne i další skupina – média a novináři. „Média podporují veřejné nepochopení vědy a mají prostomyslnou vášeň pro chabé ne-příběhy a základní neporozumění statistice a důkazům.“ Ani tady Ben Goldacre nešetří konkrétními příklady, přesto jeho knihu věhlasná (a dotčená) média polepila superlativy.

Lék bychom měli. Teď mu ještě vynalézt nemoc

„Kdybych psal knihu o životním stylu, měla by na každé stránce jednu a tutéž radu, kterou už znáte. Jezte hodně ovoce a zeleniny a žijte ve všech ohledech tak plnohodnotný život, jak dokážete. Zařaďte do své každodenní rutiny pravidelné cvičení, vyhýbejte se obezitě, nepijte příliš mnoho, nekuřte a nenechávejte odvádět svou pozornost od skutečných, jednoduchých, základních příčin nalomeného zdraví,“ opakuje Ben Goldacre stokrát řečené – a stokrát ignorované. Tohle nechceme slyšet, toužíme po rychlém a snadném řešení. A jedno už se nám pěkně uhnízdilo v hlavě: pilulka!

Jak se to stalo, ukazuje Prolhaná věda na příkladu projektu s rybím tukem. V podstatě zbytečnou kapsli se podařilo dostat do médií a hromadně do škol: „Víc než cokoli jiného tu prodali dětem v nejcitlivější, nejvnímavější fázi jejich života jednu velmi přesvědčivou zprávu: že potřebujete užívat prášky, abyste mohli vést zdravý, normální život, že rozumné stravování a životní styl samy o sobě nestačí a že prášek může vynahradit všechny možné nedostatky.“ Pravou genialitou reklamy je prodat jak řešení, tak i problém, poznal už George Orwell. A tak po rybím tuku, který děti nijak nepotřebovaly, vymýšlí nám průmysl nové „problémy“ a laskavě současně servíruje jejich řešení. „Protože tabletkové společnosti nedokážou najít nové způsoby léčby chorob, které již máme, začínají místo toho vynalézat nové choroby pro léky, které už máme. K posledním favoritům patří sociální fobie (nové využití pro léky na bázi SSRI), ženská sexuální dysfunkce (nové využití Viagry u žen), syndrom nočního přejídání (opět SSRI) a tak dále…“

Rozhovor: Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba, říká JAN HNÍZDIL

Debilní kecy farmafirem

Ben Goldacre (stěží zná nedávný hit českého internetu „debilní kecy…“ www.youtube.com) své příležitostné přednášky pro mediky a lékaře nazval „kecy farmaceutických firem“. Vysvětluje v nich – a v knize taky – jak předvést působivé kejkle ohledně jakékoli pilulky, u níž potřebujete prezentovat pozitivní výsledky. Těch možností je hned několik (a autor je dokládá, jako všechny studie a zdroje zmiňované v knize, na konci v bohatém výčtu odkazů; máte-li pár let čas, projděte si to). Dokonce, i když navzdory největšímu úsilí lék dosáhl jen a pouze výsledků negativních, není nic ztraceno. I tady je po ruce několik pěkných triků. Když se skoro nejhůř, lze ještě zkusit metodu „mučte data“. „Jsou-li vaše výsledky špatné, požádejte počítač, aby se o kousek vrátil, a prozkoumejte, jestli se nějaké konkrétní podskupiny nechovaly odlišně. Třeba zjistíte, že váš lék perfektně zabírá u Číňanek mezi dvaapadesáti a jednašedesáti roky. Mučte data a přiznají se vám k čemukoliv.“

„Ha, věděl jsem to!“ výskne si teď milovník alternativních metod. Neradujte se předčasně. „Průmysl alternativní terapie využívá tytéž obchodní triky jako farmaceutický průmysl, jejich strategie a chyby jsou jen transparentnější, takže pro nás představují příjemnou učební pomůcku,“ říká Ben Goldacre a hned se s gustem pouští do homeopatie, ušních svící či detoxikace. A taky do odborníků na výživu, což „jsou vlastně alternativní léčitelé, ale nějak se jim podařilo ocejchovat se za seriózní vědce.“

Víra v hovadiny

Jako čtenář můžete propadnout beznaději. Věřit se nedá ničemu. Přitom „věř a víra tvá tě uzdraví“, platí. Máme tu něco, co funguje u alternativních léčitelů, šamanů, šarlatánů, stejně jako u dr. a prof. v bílých pláštích. Placebo efekt. Víte přece, že když maminka pofouká natlučené koleno, aby tak nebolelo, je to hned o dost lepší. Pokud věříte v pozitivní vliv nasazené léčby, ať už je jí cokoli, bude mít větší účinek. Dokonce je hodně důležité i to, aby v ozdravné působení věřil i ten, kdo vám „lék“ podává.

„I když nic neudělají, dokážou lékaři jen svým vystupováním člověka uklidnit,“ popisuje Ben Goldacre příklad „placebo diagnózy“: V jednom pokusu byli pacienti s abnormálními symptomy, ale bez konkrétní lékařské diagnózy, rozděleni náhodně do dvou skupin. Pacientům v jedné skupině řekli: „Nejsem si vůbec jistý, co to s vámi je,“ a o dva týdny později bylo lépe jen 39 procentům z nich. Druhá polovina dostala jasnou diagnózu bez nějakého pochybování, s tím, že za pár dnů jim bude lépe. Za dva týdny se ulevilo 64 procentům z nich. S tímto principem pracují i alternativní terapeuti. Proč jim to zazlívat, když to funguje a v moderní medicíně není mnohdy čas ani vůle? Protože mohou současně pořádně škodit, říká Ben Goldacre.

Věřte si tedy, čemu chcete, koukejte, aby vám to neublížilo a vyhněte se hovadinám. O to totiž autorovi Prolhané vědy šlo: „Cílem této knihy je, abyste byli do budoucna odolnější proti všem novým variantám hovadin.“

Čtěte dále:Přístroje alternativní medicíny – okleštěná parodie přírodních věd

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).