Hlavní navigace

Pacienti se snaží „přeskočit“ praktické lékaře. Je to chyba

30. 8. 2016

Sdílet

 Autor: Pixabay.com / sarcifilippo, podle licence: Public domain
Praktik je pro mnohé pacienty jen přestupní stanicí na cestě ke specialistovi, jeho čekárna místem, kde strávíme hodiny a dle našeho subjektivního názoru bezdůvodně ztrácíme čas. Návštěva praktika ale není v žádném případě zbytečná, upozorňují lékaři.

Praktický lékař je mnohými pacienty vnímán negativně. Už při představě dlouhého čekání před ordinací se nám k němu nechce. Jako jediný lékař ale dokáže poskytnout skutečně komplexní náhled na náš zdravotní stav. To, že nám někdy nedokáže efektivně pomoci, nemusí být vždy jeho vina. Můžeme i my přispět k tomu, abychom z ordinace odcházeli se správnou diagnózou a medikací?

Praktický lékař poskytuje celostní přístup

Lékař specialista nám ve většině případů nedokáže poskytnout to, co praktický lékař, a to celostní přístup. K praktikovi chodíte od své dospělosti, možná k tomu samému chodí i vaši rodiče, má přehled o tom, které nemoci jste prodělali a na co trpíte.

„Praktický lékař pacientovi nabízí ten nejcelostnější přístup ze všech oborů,“ říká Tomáš Hlaváček ze Společnosti všeobecného lékařství. „To, proč někteří pacienti úmyslně předcházejí první linii, je možná právě oslovení ´specialista´ jakéhokoliv jiného lékaře než praktického. Uvědomme si ale, že praktický lékař je ve své podstatě také specialista, který by neměl být přeskočen. Je to ten lékař, který má veškerou vaší zdravotní dokumentaci a dokáže nejlépe rozhodnout, jaké další vyšetření či ošetření váš zdravotní stav vyžaduje,“ komentuje MUDr. Hlaváček důvody, proč mnozí pacienti vynechávají právě praktického lékaře.

Je ale hloupost doporučovat návštěvu praktického lékaře, aniž bychom uvedli pádné důvody. Přeci jen ty hodiny strávené v čekárně je třeba něčím vyvážit. Když už si vezmete dopoledne v práci dovolenou kvůli tomu, abyste ji strávili u doktora, je dobré vědět, že to za něco stojí.

Co bez praktika nepoznáme

Kromě již zmiňovaného celostního přístupu je třeba říci, že my sami si praktickým lékařem být nemůžeme. Bez odborných znalostí nedokážeme určit, jakého původu naše obtíže jsou. „Jako příklad uvádím velmi časté obtíže našich pacientů, a to bolesti zad. Pacient na základě svých subjektivních obtíží nedokáže posoudit, zda jsou jeho bolesti neurologického či ortopedického rázu,“ říká Tomáš Hlaváček.

TIP: Bolest zad pohledem tradiční čínské medicíny

I zdánlivě banální zdravotní problém může být pro samotného pacienta komplikovaný. Praktický lékař je tu přesně od toho, aby nás prostřednictvím přesně mířeného vyšetření správně nasměroval, pokud je to potřeba.

Když si léky „ordinujeme“ sami

To, že je praktický lékař neschopný nám sám pomoci, není ale často způsobeno tím, že by to nebylo v jeho silách. Chyba může být i na straně pacienta. Síla praktického lékaře tkví v tom, že nás zná lépe než specialisté, často to ale nejde bez naší pomoci. Je nutné, aby měl možnost schraňovat veškeré lékařské zprávy, které nám napíše nejen on sám, ale i jiní lékaři.

Logicky z toho tedy vyplývá, že pokud my cíleně návštěvy praktického lékaře vynecháváme, nemůže ani on mít povědomí o našem zdravotním stavu, a tím spíše dochází k tomu, že nám nedokáže vhodně pomoci. Extrémním případem jsou pacienti, kteří si léky „ordinují“ sami. „Praktický lékař v takovém případě nemá žádný přehled o pacientově medikaci, tedy lécích, které užívá, nemá žádný přehled o pacientových onemocněních a nedokáže mu v důsledku ani pomoci, protože neví, které léky již na sobě ´vyzkoušel´ a s jakým efektem,“ říká MUDr. Hlaváček.

Výmluvy na nedostatek času v tomto případě neobstojí před rizikem, které s sebou nese to, že si sami určujeme diagnózu i medikaci. Můžeme se dopouštět několika chyb. Krom zcela nevhodné diagnózy, špatného vysvětlení symptomů, se může stát, že i volně dostupné léky, které není problém koupit v lékárně, nevhodně zkombinujeme, a tím třeba znásobíme či potlačíme jejich účinek (lidé si ne zcela uvědomují, jak moc se léky tlučou s bylinami, jídlem i mezi sebou). V neposlední řadě máme v domácích lékárničkách zbytky léků, které jsou k dostání pouze na předpis, ale protože nám po předešlých onemocněních v lékárničkách zbyly, pokouší nás to k tomu, vyzkoušet je i bez lékařského doporučení.

Do ordinace si vezměte seznam obtíží

Otázka tedy zní – můžeme se i my sami podílet na tom, aby návštěva u praktického lékaře byla úspěšná? Dle odborníka rozhodně ano! I když to může znít trochu zvláštně, každému lékaři by pomohlo, kdybychom k němu přišli se seznamem všech našich symptomů, které jsme si předtím dobře promysleli.

V ordinaci často dochází k tomu, že si mnohdy na vše nevzpomeneme, nebo jsme ze samotné návštěvy lékaře ve stresu a nedokážeme se správně vyjádřit. To ale vede ve finále i ke zkreslené představě lékaře o tom, co nás ve skutečnosti trápí. „Jako první mě napadá přirovnání ke scéně z filmu Vesničko má středisková. Pacient přichází k lékaři a na malém papírku má sepsány veškeré své obtíže. Tato scéna ve filmu působí samozřejmě komicky, ale ve skutečnosti by k pochopení pacientových obtíží velice pomohlo, kdyby přicházel do ordinace s jasně stanovenou osou svých problémů,“ říká Tomáš Hlaváček.

Některá onemocnění dokáže řešit praktický lékař stejně jako specialista

Mnohé obtíže dokonce dokáže vyřešit právě samotný praktický lékař. Není tedy jen tím, který nás jako balík na poště posílá dál. MUDr. Hlaváček uvádí jako příklad léčení stabilizovaných diabetiků. Erudovaný praktický lékař jim dokáže pomoci stejně jako diabetolog. Problematické jsou takové situace, ve kterých by nám praktický lékař pomoci chtěl, ale nemůže. „Současná legislativa nám neumožňuje některá onemocnění léčit tak, jak bychom chtěli, protože jsme vázáni tzv. preskripčními omezeními. To znamená, že víme, jak léčit určité onemocnění, jsme připraveni jej léčit, ale není nám umožněno určité léky předepisovat a pacienta musíme přeposílat právě ke specialistovi pro jejich předpis,“ hodnotí kriticky MUDr. Hlaváček současnou legislativu, která mnohdy svazuje praktickým lékařům ruce.

Odborná spolupráce:

MUDr. Tomáš Hlaváček

Praktický lékař, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, www.svl.cz

Vystudoval LF Masarykovy Univerzity v Brně. Nastoupil jako praktický lékař pro dospělé jako rezident MUDr. Igora Karena (místopředsedy odborné Společnosti všeobecného praktického lékařství), zde působí do dnešních dní. Pracuje jako praktický lékař v Benátkách nad Jizerou a Předměřicích nad Jizerou, spolupracuje na několika celosvětových klinických studiích týkajících se diabetu, vysokého cholesterolu a dalších onemocnění. Zároveň působí jako lékař záchranné zdravotnické služby Středočeského kraje ve výjezdových skupinách Neratovice, Mělník. Dále pracuje externě jako praktický lékař Alzheimer centra v Praze a v současné době vyučuje urgentní a interní medicínu na VOŠ pro záchranáře v Čelákovicích. Ve volném čase přináší informace o laické první pomoci těm nejmenším na základních školách.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Studentka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Jako redaktorka pracovala pro portál Nazeleno.cz a TopSrovnani.cz. Zajímá ji zdravý životní styl, problematika zdraví a vyvážené stravy, fitness.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).