Hlavní navigace

Jste hrdý, že jste Čech, Čech, Čech?

24. 5. 2010

Sdílet

 Autor: Iihf.com/
GLOSA – Mistrovství světa v hokeji jsme tedy vyhráli. Tak nějak všichni, my, Češi a Češky. Kdyby to byl propadák, nebyla by to „naše věc“. Takhle máme důvod k hrdosti. My všichni?

Měla to být původně glosa o hokeji, mistrovství světa z pohledu ženy, nebo tak něco. Od postřehů „nezaujatého diváka“ jsem se ale postupně dostala až k národní hrdosti. Myslíte, že to spolu souvisí?

Kdysi, den po triumfu českého týmu v Naganu, jeli jsme autem přes centrum Prahy. Ještě ožralí „fanoušci“, opojení vítězstvím, zastavovali dopravu, bušili do aut a jako správně hrdí Češi hulákali: „Kdo neskáče, není Čech!“ A kdo se skákat nechystal, toho vytáhli z auta, aby mu jeho češství připomněli ručně.

Čtěte téma: Odpočinek nic nestojí, zato relax je kšeft

Proč bychom proboha měli odpočívat aktivně? Přece proto, abychom utratili …

Nesportovním pohledem


Autor: Iihf.com/

Co zahlédne, zaslechne a zaregistruje česká ženská, již hokej nezajímá o nic víc než fotbal, a fotbal o nic víc než kurz dolaru a tak podobně, aneb několik postřehů zachycených cestou kolem televize, z poznámek známých a výroků médií:

  • Prohráváme – hráči jsou idioti (to v lepším případě) a trenér – slušně řečeno – naprosto neschopný. Hledá se viník.
  • Vyhráváme – jsou to prostě naši zlatí hoši a Růžička je génius. Úspěch je nás všech.
  • Prý se jedná o hokej, přesto když jdu kolem obrazovky, pravidelně se tam boxuje, dává se pěstí do obličeje a na ledě je krev.
  • Manžel je na infarkt, jestliže prohráváme („To už neotočej!“), i když vyhráváme („To neudržej!“).
  • Zhruba polovina obyvatel našeho bloku má potřebu řvát z balkónů a oken nepublikovatelné výrazy a mlátit čímkoli do čehokoli v případě: proměněného gólu, neproměněného gólu, spravedlivě potrestaného faulu (fauluje protivník), nespravedlivě potrestaného faulu (faulujeme my), vítězství a prohry.
  • Na Facebooku v průběhu mistrovství vznikaly skupiny typu: „Proč neumíš prohrávat? Jo, ty jsi z Kanady!“ Podobné aktivity spíš ukazují, že my neumíme vítězit.

Jste hrdí na vítězství Čechů na MS v hokeji?

Vzpomínky na Nagano

Celý průběh mistrovství, stejně jako všech předešlých klání (a zřejmě i budoucích tak na sto padesát let dopředu), byl prošpikován vzpomínkami na náš úspěch z roku 1998, před kterým si celý svět kecnul na zadek a zřejmě tam sedí dodnes. Alespoň podle představ našich sportovních komentátorů a novinářů: „Vítězný únor 1998“, „Náš olympijský triumf“, „Turnaj století“, „hokejové Nagano stmelilo národ“, „celý svět mluví o …“, „celý svět šokovala …“  atd., atd., atd.

Z toho sebedojímání je mi nějak trapně, naše dokola připomínaná vítězství doprovázená rykem komentátorů až do ochraptění:

„Góóóóóóóóóóó­óóóóóóóóóóóóó­óóóóóóóóóóóóó­óóóól!“ (možná je to ještě o kousek delší),

„Góóóóóóóóóóó­óóóóóóóóóóóóó­óóóóóóóóóóóóó­óóóól!“,

„Góóóóóóóóóóó­óóóóóóóóóóóóó­óóóóóóóóóóóóó­óóóól!“

A jako vyvrcholení národní masturbace proslavený ryk komentátora: „Přepište dějiny!“

V přímém přenosu chápu, ale po dvanácti letech?

Kolik let se ještě budeme unášet tímhle – bezesporu – úspěchem? To nemáme nic jiného, na co bychom mohli být pyšní? No právě – asi nemáme, nebo nevíme, že bychom měli.

Viděla jsem před časem jakýsi televizní pořad, kde se lidí ptali, na co jsou jako Češi hrdí. Obvyklé odpovědi zněly: nevím, na nic, na pivo, na sklo. Není ten výčet trochu chudý a zaprášený?

Co myslíte vy, na co bychom jako Češi mohli nebo měli být hrdí?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).