Hlavní navigace

Choďte do školy - snížíte si tlak

4. 3. 2011

Sdílet

 Autor: SXC
Čas prosezený ve školních škamnách není ztracený. Kromě nabytých vědomostí vám možná i prodlouží život. Jak se to děje, zatím nikdo neví, ačkoliv teorie existují.

Chodíte do školy? Nudíte se na v hodinách nebo na přednáškách? Nechce se vám ráno vstávat, abyste dorazili včas na cvičení či seminář? Než zamáčknete budík, měli byste se chvíli zamyslet. Každý rok strávený ve škole navíc vám o trochu sníží krevní tlak, a tedy i riziko infarktu v budoucnosti. Zvlášť to platí pro ženy.

Tvrdí to čtveřice vědců vedená Ericem B Loucksem ve studii (http://www.bi­omedcentral.com/con­tent/pdf/1471–2458–11–139.pdf), která je publikována na webu časopisu BMC Public Health. Práce je oficiálně teprve v tisku, což znamená, že se její text může ještě změnit. Hlavní sdělení ale už zůstane stejné.


Autor: SXC

Vědci vyhodnotili data z třicet let trvající studie téměř čtyř tisíc lidí. Ženy, které dokončily na univerzitě nějakou obdobu našich magisterských studijních programů, měly o 3,26 milimetrů rtuťového sloupce nižší tlak než ženy, které nechaly už střední školy. Ženy, které skončily v bakalářském stupni, měly tlak nižší o dva milimetry.

Pro muže byl rozdíl mezi dokončenou univerzitou a nedokončenou střední školou jen 2,26 milimetrů rtuťového sloupce. Rozdíl vypadá na první pohled nízký, ale může znamenat několik let života navíc.

Řeč je o systolickém tlaku, který se měří, když srdce vypuzuje krev do krevního oběhu. U diastolického tlaku byl rozdíl méně výrazný. Vysoký tlak způsobuje mnoho zdravotních potíží. Od výdutí tepen neboli aneurysmat přes mrtvice až po infarkt myokardu (česky záhať) a zástavu srdce. Je proto radno se mu vyhnout, o což se mnoho lidí nepříliš úspěšně snaží.

Ženy jsou zranitelnější

Badatelé zkusili i odfiltrovat pomocí statistického softwaru další faktory, které by mohly mít na tlak vliv a povahu nalezené zákonitosti zkreslovat. Navzdory započítání údajů o kouření, obezitě, pití alkoholu a braní léků, včetně léků na hypertenzi, vzdělání stále tlak snižovalo. Zisk už byl o něco menší – 2, 86 milimetrů rtuťového sloupce pro ženy s dokončenou univerzitou oproti ženám, které nedostudovaly střední školu, a 1,25 milimetrů pro muže – ale přetrvával. Po dalších, ještě složitějších výpočtech už přestal být u mužů z hlediska statistiky hodný pozornosti. U žen zůstal stále patrný.

Znamená to, že vzdělání ovlivňuje ženy víc než muže? Pravděpodobně ano. Podle výsledků jiných vědců jsou ženy skutečně zranitelnější, i v moderní společnosti. Méně vzdělané ženy mají oproti mužům větší šanci trpět depresemi, být nezaměstnané, žít pod hranicí chudoby nebo starat se samy o dítě. Všechny tyto faktory zvyšují krevní tlak a zkracují život.

Čtěte dále: Hrozí nám matriarchát?

Uzdravuje škola srdce?

Vědci už dlouho věděli o souvislosti vzdělání a výskytu srdečních onemocnění. Nevěděli ale, jak by se to mohlo dít. Teď jsou poznání přesné povahy vztahu blíž. Objev by mohl mít praktický dopad. Vlády, které se snaží zlepšit zdraví obyvatelstva, by měly uvažovat i o vylepšení přístupu ke vzdělání. Způsob, jak vzdělání krevní tlak ovlivňuje, ale zatím nikdo nezná. Je možné, že se obojí mění současně pod vlivem nějaké jiné síly, kterou zatím nikoho nenapadlo měřit. Tomu se u podobných statistických výzkumů nedá vyhnout.


Autor: SXC

Vzdělanější ženy ve výzkumném souboru méně kouřily a měly nižší body mass index. Na druhou stranu zase víc pily alkohol. Studovaní muži méně pili, kouřili a byli i hubenější. Že by vzdělání ovlivňovalo životní styl? Pokud ano, jak přesně? Záleží víc na počtu let strávených ve školních lavicích nebo na kvalitě osvojených poznatků? Studium by mohlo zlepšovat schopnost porozumět různým radám a doporučením, týkajícím se výživy a péče o vlastní zdraví. Nebo by mohlo jen zastupovat inteligenci. Inteligentní lidé většinou studují déle. Víc je to baví.

Chytřejší lidé méně umírají například při dopravních nehodách. Nejspíš proto, že mají lepší úsudek a odhad situace. Kupodivu umírají méně také na nemoci oběhového systému.

Pokud vzdělání skutečně jen zastupuje inteligenci, lepší přístup k němu by pravděpodobně zdraví populace nijak nevylepšil. Chytrých lidí je v populaci pořád stejně. Podobně je to i s výší příjmu. Bohatší lidé jsou zdravější. Vzdělání z vás ale udělá boháče jen mezi nevzdělanými lidmi. Ve společnosti, kde všichni studují, se musí studovaní lidé spokojit s nižšími platy.

Méně vzdělaným lidem často nezbývá než přijímat namáhavá zaměstnání, ve kterých jsou na ně kladeny vysoké nároky, ale zároveň mají malou svobodu vlastního rozhodování. Přesně taková práce zvyšuje riziko, že budete mít vysoký tlak, aspoň podle výsledků statistických šetření.

Statistika je mocný nástroj, který není radno podceňovat. Vztahovat ji na vlastní život je však ošidné. Zkoumá abstraktní koncepty místo skutečných lidí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Píše o vědě. Vystudoval ekologii na Univerzitě Karlově v Praze. Momentálně studuje ještě psychologii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde i žije. Baví ho čtení, psaní, běhání, kulečník a spánek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).