Hlavní navigace

10 mýtů o tloustnutí: Díky hladovce půjdou kila dolů

19. 2. 2014

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Když budete hladovět, vaše hmotnost se možná skutečně sníží. Na chvíli. Pak to bude ještě horší než předtím.

Může se stát, že ve snaze o „zdravou“ výživu a hubnutí tloustneme a ani naše zdraví se nelepší. Proč tomu tak je a jaké chyby děláme? Po čem vlastně přibíráme na váze? Jaké mýty o jídle nejčastěji kolují? V seriálu 10 největších mýtů o tloustnutí se postupně  zaměříme na nejčastěji tradované omyly.

„Spousta lidí si myslí, že pokud nebudou mít hlad, tak nezhubnou,“ říká Pavel SuchánekInstitutu dietologie a výživy v Praze. Svá těla pak úmyslně trápí hlady. Opak je pravdou.

Mýtus čtvrtý:

DRŽENÍ HLADOVEK

Neustále a opakovaně se objevují dotazy typu: „Co si myslíte o tom, kdybych týden držel hladovku?“ popisuje dietolog. „Nezhubnu náhodou, když budu pít jenom vodu nebo jen ovocnou šťávu?“

„Hladovkou k hubnutí“ je častý omyl a brutální odpírání jídla totální nesmysl. Vyhladovělé tělo, vděčné za každou porci jídla, si začne okamžitě vytvářet zásoby na horší časy a živiny začne ukládat do tuků. To rozhodně není efekt, kterého by hubnoucí člověk chtěl dosáhnout.

Nastartování hubnutí? Hladovka k tomu není vhodná

Je to každoroční evergreen. Objeví se výzvy: Nastartujte hubnutí! A oním startem často bývá detoxikace, očista, či rovnou právě hladovka. „Vidím to každé jaro: ´Nastartuje svoje hubnutí díky tomu, že budete držet hladovku.´ Nebo ´Speciální program na pět dní´ – jde ovšem o totální odvodnění organismu a základem je totální hladovka,“ popisuje Pavel Suchánek. Upozorňuje, že je to naopak – hladověním dokonce dochází k nastartování tzv. spořícího metabolismu, který hubnutí blokuje.

Existuje ovšem výjimka. Pomocí jisté – ale pečlivě – stanovené „hladovky“ lze pomoci lidem, kteří mají jinak s redukcí váhy velké problémy. „Vyšla zajímavá porovnání, kde se ukazuje, kdy to lze. Přísun energie se na pět dní sníží na pětadvacet procent původního energetického příjmu. Ale na dvacet pět procent, nikoliv na nulu! A maximálně na pět dní,“ zdůrazňuje dietolog. Po pěti dnech je energetický příjem posunut zhruba na sedmdesát procent původní hodnoty. „Ale jde o procenta původního příjmu, takže vy musíte nejdřív vědět, kolik ten člověk konzumoval do té doby. A platí to jenom u lidí, kteří normálně jedí.“ Navíc musí jít o zdravé osoby a zcela nevhodné je toto „nakopnutí“ pro věčné dietáře, jejichž příjem už je i tak velmi snížený. „Chroničtí dietáři, kteří již mají energetický příjem třeba jen 4000 kJ, by tak spadli na pouhých 1000 kJ, to nejde,“ varuje Pavel Suchánek.

Přečtěte si: Které diety jsou podle lékařů vyloženě nebezpečné?

Dieta při úplňku vás sice nezabije…

Stejně jako u ostatních zásad diet a redukce váhy, i u snížení příjmu potravy dietolog zdůrazňuje individuální přístup. „Pokud je člověk zdravý a motivovaný, jeden den je možné nasadit třeba jen bylinkové a ovocné čaje a k tomu fresh. Ale není to vhodné pro každého. Jen ve chvíli, kdy je ten člověk přesvědčený, že by bylo lepší nejíst vůbec, tak ho převést alespoň na zmíněný systém maximálně pěti dnů. Ale já toho zastánce nejsem.“

Ze své zkušenosti navíc ví, že lidé často hladoví, hladoví… a pak nevydrží a pořádně si to vynahradí. Co následuje, je jasné. „Setkal jsem se s lidmi, kteří vydrželi třeba čtrnáct dnů nejíst. Ze začátku úžasným způsobem zhubli a nakonec skončili s těžkým jo-jo efektem, hmotnost mají horší a hlavně se jim zhoršily parametry – krevní tlak, cholesterol…“ popisuje dietolog.

„Jeden den se ještě dá vydržet. Hodně lidí drží tzv. úplňkovou dietu, kdy kolem úplňku jeden den nejedí, jenom přijímají tekutiny.“ Pokud jste zdraví, určitě vás to nezabije, určitě vám to nezničí zdraví – ale určitě ani nezhubnete. Jenom tímhle a dlouhodobě ne. „Opakované hladovky pak mohou vést k tloustnutí, osteoporóze, člověku hrozí například i cukrovka, protože následný jo-jo efekt je velmi nebezpečný,“ připomíná Pavel Suchánek.

Pro redukci váhy nebo její dlouhodobé udržení bychom měli jíst menší porce, ale o to častěji. Doporučuje se pět, u sportujících osob i šest menších jídel denně, v pravidelných intervalech – po třech až čtyřech hodinách.

Půst není hladovka

Výzkumy naznačují, že omezení v příjmu kalorií s sebou přináší pozitivní účinky na zdraví, k nimž patří snížení rizika rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či nižší imunity, hovoří se i prodloužení délky života. Rozumný půst zpomaluje proces stárnutí a má potenciál prodloužit život. Neměli bychom však zaměňovat půst s hladověním.

V období půstu se před Velikonocemi omezovala na úplné minimum spotřeba masa, což má své pozitivní zdravotní dopady: například odlehčíme ledvinám, játrům, může se nám zlepšit i krevní tlak, zastavíme nástup dny a zlepší se i hladina cholesterolu v krvi, možná oddálíme i nástup rakoviny tlustého střeva. Jde tedy o úklid a uzdravení organismu v tom nejlepším slova smyslu.

„Ale šlo o půst od masa, ne o hladovku,“ zdůrazňuje Pavel Suchánek. Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitaminů, minerálních látek do stravy. V prvních dnech se konzumují jen zeleninové a ovocné šťávy, pak následují cereálie, pak bílé rybí maso atd. „Půst opět není vhodný pro všechny, existuje velké množství výjimek.“ Půst nelze doporučit diabetikům, lidem s kolísavým krevním tlakem, onemocněním trávicího traktu. Na nedostatek bílkovin z masa by si také měly dát pozor děti, dospívající, těhotné a kojící ženy.

Čtěte dále: 10 mýtů o tloustnutí – Po light potravinách zhubnete

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).